Ze začátku sjížděl svahy, po čase začal využívat zmíněný skokanský můstek na Panské stráni a v dorosteneckém věku se zúčastnil školení lyžařských trenérů. Jeho prvotním záměrem byl skok na lyžích, ale kvůli nedostatku zájemců se musel přeškolit na sjezdaře. Krátce na to založil lyžařský oddíl a začal trénovat a učit jezdit na lyžích desítky dětí. „Po roce jsme se domluvili lidmi z kovodružstva, kde byla výborně vybavená nástrojárna. Ze staré motorky jsme tam vyrobili naviják a na laně jsme tahali lyžaře po stráni nahoru,“ popisuje Holý s úsměvem přístroj. „Takhle jsme fungovali další tři roky,“ vzpomíná.

V 70. letech se novohrádečtí závodníci začali účastnit krajských soutěží v Krkonoších i nedalekých Orlických horách. „Dokonce tu vzniklo i družstvo dospělých. Ti jezdili tzv. divizi, to byli vždy 4 chlapi a 2 ženy, to byl vždy největší problém, sehnat ty dvě holky,“ se smíchem doplňuje Holý. Mezi jeden z největších závodů, na jehož pořádání se Jeroným Holý podílel, byl 6. ročník o cenu Frymburku. „Museli jsme zrušit kategorii starších žáků a přesto startovalo 141 mladších a nejmladších žáků!“

„Kolem dětí jsem se točil neustále. Měl jsem takovou zásadu, že se nikdy nestalo, že bych se nedostavil na trénink. I když jsem byl nemocný, tak jsem si pokaždé sehnal náhradu. Takhle jsem učil děti lyžovat 35 let,“ vzpomíná Holý na své působení coby trenér. I když už překročil osmdesátku, tak stále stojí v čele lyžařského oddílu a je zároveň správcem lyžařského areálu v Novém Hrádku. "Též pracuji jako organizovaný značkař turistických cest. Nemohl bych tohle všechno dělat, kdybych neměl dokonalé zázemí v manželce Aleně," váží si podpory rodiny.

V roce 2017 byl jedním z patnácti nominovaných dobrovolníků pracujících s dětmi a mládeží, kteří převzali ocenění Zlatá koruna Královéhradeckého kraje za významnou a obětavou činnost v oblasti práce s dětmi a mládeží a v roce 2019 byl Českou obcí sokolskou Praha oceněn stříbrnou medaili za obětavou činnost ve prospěch sokolského hnutí.

Lyžování má stále v krvi i když letos na svah moc nemohl. „Dodnes přeskáče obuji, když to jde. Rád lyžuji a hodně jezdím na běžkách. Přes léto se hodně věnuji cyklistice,“ dělí se s námi Holý. „K osmdesátinám mi synové koupili terénní elektrokolo, tak si to užívám. Kluci si to teď koupili taky, takže o víkendech jezdím s nimi a zatím jim díky elektromotoru stačím,“ dodává s úsměvem.