Nedostačující místa na středních školách navrhuje ministerstvo školství ve spolupráci s kraji řešit pro nadcházející školní rok mimořádným navýšením kapacity třídy až na 34 studentů. Platná legislativa to umožňuje, opatření by však mohla narazit na nedostatečné prostory, přetíženost učitelů či na snahu o individualizaci výuky.

„Všechna řešení, která se teď takto narychlo nabízejí, jsou špatná, ale současnou situaci nějak řešit potřebujeme,“ okomentoval tuto variantu programový ředitel informačního centra o vzdělávání Eduin Miroslav Hřebecký. Podle něj měly kraje už dávno navýšit kapacity zejména gymnázií. Několik let je po nich zvýšená poptávka a všeobecné vzdělání se podle odborníků ukazuje jako vhodné pro rychle se měnící pracovní trh s dosud neznámými budoucími pozicemi.

Přijímací zkoušky na střední školy. Ilustrační snímek
Gymnazista mechanikem? V přijímačkách nás dohnala chyba z roku 2012, míní expert

Více studentů ve třídě ovlivní kvalitu vyučování podle Hřebeckého tehdy, když učitel zkouší výuku individualizovat. „Ale na gymnáziích ještě mnohdy probíhá tzv. frontální výuka, tedy výklad od tabule. V takovém případě už je jedno, jestli tam sedí 30 nebo 34 dětí,“ uvedl a dodal, že konečné rozhodnutí by mělo být na řediteli. Ten musí posoudit, jestli je více studentů ve třídách v jeho škole možné a zda se například vejdou do odborných učeben.

„V některých oblastech je situace tak závažná, že se k navýšení kapacit tříd bude muset přistoupit,“ uvedla šéfka Učitelské platformy Petra Mazancová. Jedním dechem zároveň dodala, že se jedná o krizové řešení, které jde proti současným pedagogickým trendům.

„Mrzí mě, že se teď musí hasit něco, čemu se dalo předejít. Dává to zářez lidem, kteří se snaží učit jinak. Kdo přijde, otevře prezentaci a ‚děti, zapisujte si‘, toho se opatření moc nedotkne,“ popsala. Obává se, že krok dá za pravdu těm, kdo říkají, že gymnázium je „nalejvárna“, kde mají studenti sedět, poslouchat a zapisovat si.

Co s gymnázii

Příští rok se může situace opakovat, protože o střední školu bude usilovat další silný ročník – 2008. Navíc někteří letošní neúspěšní žadatelé budou zkoušet své štěstí znovu. Hřebecký navrhuje předělat některé třídy osmiletých gymnázií na čtyřleté studium.

„Začal bych u osmiletých oborů, které sídlí ve stejné škole jako čtyřleté. Tam jsou židličky i učitelé připravení, bolelo by to tam nejméně. Děti by si holt počkaly na základní škole až na čtyřleté gymnázium. Nebyla by to taková tragédie, jako když se dítě nikam nevejde po devítce,“ vysvětlil šéf Eduinu.

Takové opatření by se zřejmě setkalo s nevolí zejména rodičů z vyšší střední třídy, kteří chtějí pro své děti co nejkvalitnější vzdělání. A také rodičů mimořádně nadaných dětí, kterým mnohé základní školy neumějí nabídnout pro ně dostačující tempo a zajímavý obsah.

Někteří také namítají, že by kapacitně přestaly zvládat základní školy, protože by z nich neodešly děti po páté třídě. Podle Mazancové ale neodchází tolik žáků, aby některé třídy zanikaly, takže míst i učitelů by zůstalo dost. „Ale nevím, zda bychom za ten rok nedokázali vymyslet něco lepšího,“ doplnila.

Současná podoba přijímacího řízení je složitá několikatýdenní spleť odvolání, odevzdávání zápisových lístků, jejich přesouvání na jinou školu, písemných vyrozumění a desetidenní čekací lhůty. Digitalizace by vše urychlila.
Přijímání na střední školy nutně potřebuje digitalizaci, shodují se politici

Proti rozšiřování kapacit tříd je ředitel Střední průmyslové školy a střední odborné školy Mladá Boleslav Štefan Ámos Klíma. Neobává se jen zhoršení kvality výuky, ale také toho, že opatření ohrozí už tak výrazně horší zdraví současné generace učitelů. „Za poslední dva roky vzrostla jejich nemocnost o více než 50 procent,“ uvedl.

Brzy se prý ukáže, že míst na středních školách není málo a jde jen o paniku, která nemá v celorepublikovém měřítku opodstatnění. Řešením podle něj je, že studenti z přetížených regionů budou dojíždět jinam nebo bydlet na internátě. „Na tom není nic zlého. Na naši školu například dojíždí mládež i přes celou republiku,“ zmínil.

Češi vnímají situaci kolem středních škol negativně
Na kapacitní problémy během přijímaček na střední školy narazilo sedm z deseti Čechů, jejichž příbuzní se na střední školy letos hlásí. Občané také nejsou spokojeni s tím, jak vláda nedostatek míst na středních školách řeší. Ukazují to data z nejnovějšího průzkumu agentury NMS Market Research. Podle 54 procent lidí se vláda nedostatek míst na středních školách nesnaží řešit, 51 procent lidí se pak domnívá, že je kapacita středních škol nedostatečná.