Kliknutím zvětšíte„V listopadu nabídla Česká republika Polsku pomoc, minulý pátek jsme dostali žádost o pomoc se zabezpečením státní hranice. Od té doby probíhala jednání o detailech,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar. Pokud návrh schválí obě komory parlamentu, vyšle Česko do Polska 150 vojáků na dobu 180 dnů. „Bude to ženijní pluk v Bechyni, 53. pluk energetického boje, 102. průzkumný prapor a 533. prapor bezpilotních prostředků,“ upřesnil.
Podle vyjádření ministerstva obrany pošle Česko na pomoc Polsku především ženijní specialisty. Čeští vojáci by tak mohli stavět nebo opravovat hraniční bariéry a rovněž budovat komunikace. Součástí jednotky budou i průzkumníci. Náklady na misi byly odhadnuty na 86 milionů korun.
Mandátem se nyní bude zabývat sněmovní výbor pro obranu i senátní výbor pro zahraniční věci a bezpečnost. Následně jej projednají také v obou parlamentních komorách. Politici nastupující koalice Spolu a Pirátů se STAN již plánu vyjádřili podporu.
„Předložíme tento materiál, který musí být schválen oběma komorami, Poslanecké sněmovně. Přesun by po schválení probíhal jednak po vlastní ose a také po železnici s ohledem na těžkou techniku ženijní jednotky,“ uvedl Metnar.
Kulhánek: Lukašenkův režim je toxický
„Režim Alexandra Lukašenka využívá migrační krizi k oslabení EU. Ačkoli se ta aktuální situace relativně zklidnila, stále se na běloruském území nachází asi sedm tisíc migrantů, které Lukašenkův režim může pustit dále do Evropy. Polsko eviduje denně pokusy o překročení hranice, proto potřebuje naši pomoc. Česko tak bude s Velkou Británií a Estonskem třetí evropskou zemí, která se bude na ochraně polsko-běloruské hranice podílet,“ řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek.
„Z mého pohledu ministra zahraničí vnímám kroky Lukašenkova režimu jako naprosto cynické zneužívání migrantů, které Evropa nemůže tolerovat. Po zbabělém zastrašování opozice a uvěznění tisíců nevinných Bělorusů je právě tato řízená migrační vlna dalším nezvratitelným důkazem, že je Lukašenkův režim více než toxický,“ prohlásil Kulhánek.
„V Polsku nebudeme chránit jen polskou hranici, ale naši společnou, Schengenskou hranici,“ zdůraznil ministr zahraničí a doplnil, že na vyslání českých vojáků panuje shoda mezi vládou, prezidentem republiky i Parlamentem napříč politickým spektrem.
Pomsta za sankce EU?
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim.
Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.
Do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna mají plnit ženijní a průzkumné úkoly. V pátek Polsko oznámilo, že souhlasí s českou pomocí, oficiálně nabídku dostalo už dříve od prezidenta Miloše Zemana.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
