close Jiří Straus info Zdroj: Šárka Žemličková zoom_in Jiří Straus Balistická expertiza prokázala shodu zbraně, která byla použita v Klánovickém lese, se zbraní, která byla nalezena v domě, kde bydlel střelec z univerzity. Setkal jste se někdy s podobným případem?
S tím jsem se nikde nesetkal, ani ve světě. Neznám takový případ ani z literatury. Masový vrah je definován tak, že v jednom okamžiku zavraždí více než čtyři oběti. Masoví vrazi se specializují na jednu akci, kdy postřílí co nejvíc obětí. Ale že by několik dní dopředu zabil dva lidi, pak dalšího a následně ještě spáchal masovou vraždu, to už má trochu z hlediska teorie kriminalistiky charakter sériového vraha. Ten je definován tím, že má více než tři oběti, mezi činy je časová prodleva, stanou se na různých místech a mají stejný modus operandi (způsob provedení), což v tomto případě je.

Jaký motiv mohl vrah mít?
Taky mě to zajímá. Tito pachatelé jsou zpravidla neurotičtí jedinci. Mají nějaký defekt na duši, protože není normální zabíjet lidi. Třeba si to nese z dětství. Mohl být šikanován, uzurpován, mohl tam být špatný přístup rodičů, chladné rodinné prostředí. Ale to je vždy záležitost psychologů. Motivem těchto pachatelů je většinou nenávist k lidem. Chtějí se někomu pomstít, proto zabíjí anonymní dav.

Video ze zásahu policie na filozofické fakultě:

| Video: Youtube

Kdyby nenáviděl souseda, jde zabít souseda, kdyby na filozofické fakultě neměl rád nějakého pedagoga, který ho mohl vyhodit od zkoušky, zabije konkrétního pedagoga. Ale on zabíjel náhodné oběti, které mu přišly do cesty.

Motiv je nenávist ke společnosti. Tito jedinci se chtějí nějakým způsobem pomstít. Pátrání po motivu ale bude samozřejmě záležitost dalšího psychologického zkoumání a dalších informací, které mohou pramenit z komunikace na sociálních sítích, e-mailů nebo mobilů.

Zásah policie na fakultě v Praze:

Fotogalerie: Střelba na fakultě v Praze, 21. prosince 2023

V České republice máme velmi přísné zákony o držení zbraní. Jsou i s ohledem na poslední události podle vás dostatečné?
Formálně podle zákona jsou požadavky dostatečně přísné. Nedovedu si ani představit, jak to ještě zpřísnit. Uchazeče o zbrojní průkaz zavřeme na měsíc do Bohnic a budeme je tam zkoumat? Je ale otázka, zda by nemělo by být nějaké omezení na nákup zbraní.

To, že tento střelec měl asi sedm zbraní a z toho i dlouhou pušku, ve mně vzbuzuje otazník. Chápu, že si někdo koupí loveckou zbraň nebo jednu pistoli ráže 7,65 na osobní obranu, ale sedm zbraní není z mého pohledu normální.

Lze vůbec takovým případům zabránit?
Nejde. Lze se připravit větší prevencí nebo školením lidí na akty aktivního střelce. Mimochodem v České republice už jsou dobrá školení obrany proti aktivnímu střelci. To by se mělo provádět ve školách a ve firmách, aby lidé věděli, když dojde k takovému kroku, kterému nelze zabránit, jak se zachovat. Člověk, který to nezná, začne někam utíkat nebo se schová pod stůl. Ale díky takovým školením si může uvědomit, že je potřeba třeba zabezpečit dveře.

Střelec míří na pohybující se cíle. Nezabývá se tím, že by vylamoval dveře. Míří na náhodné a lehce dostupné oběti. Vždy je první zásada utéct. Když nemůžeš, tak se schovej, a když ani to nejde, bojuj.

Policisté ztotožňovali oběti až do rána, protože k tomu nestačí jen občanský průkaz. Ztotožňováním se zabývají DVI týmy. Jak pracují?
Ta zkratka znamená Disaster Victim Identification. To jsou týmy určené pro identifikaci obětí hromadných neštěstí. Vyjíždějí k velkým neštěstím. Většinou když se dělá ztotožnění mrtvé osoby, dělá se pomocí rekognice. Přijde zpravidla někdo z příbuzných a totožnost potvrdí.

Nevím, jak v tomto případě byla těla poškozena, ale myslím, že tady se dala provést normální identifikace podle morfologických vnějších znaků. Přijde někdo známý, kdo tu osobu bezpečně zná, a potvrdí, že to je osoba XY. To je nejsnadnější identifikace. Jinak DVI týmy vyjíždějí na různá hromadná neštěstí, například když byly tsunami, zemětřesení nebo železniční nehody. Na místě pak odebírají vzorky DNA, otisky prstů a podobně.