Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila valorizační mechanismus. Penze tak sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel zhruba o tisícikorunu měsíčně. Vláda to zdůvodňovala rozpočtovou odpovědností.

Návrh na zrušení novely podala skupina 71 poslanců hnutí ANO, za které jednala Alena Schillerová. Poslanci ANO se domnívají, že důchodci měli vzhledem k inflaci nárok na výraznější nárůst důchodů.

Deník přináší odpovědi na nejdůležitější otázky ohledně sporné zkrácené valorizace důchodů:

Poslanci ANO vedle toho poukazovali taktéž na skutečnost, že návrh byl přijat ve stavu legislativní nouze. Využívání legislativní nouze však podle soudce zpravodaje Šimíčka není v české politice ničím zcela neobvyklým a v tomto případě byly podle soudu splněny podmínky pro tento postup.

Ústavní soud odmítl také argument retroaktivity a nenaplnění legitimního očekávání důchodců. „Ke snížení mimořádné valorizace bylo přistoupeno ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů,“ vysvětlil soud.

Neexistuje právo na trvalé zvyšování důchodů

Ústavní soud zamítl stížnost opozice i kvůli tomu, že podle něj neexistuje žádné základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu inflace. „Stát musí zohledňovat aktuální stav veřejných financí,“ stojí ve zdůvodnění.

Šimíček vyvrátil také opozicí namítané „omezení parlamentní diskuze“ o návrhu zákona. „Bylo prokázáno, že se opozice mohla k návrhu dostatečně vyjádřit,“ uvedl s tím, že s návrhem byla dostatečně seznámena i veřejnost. Připomněl také, že opozice nesmí zneužívat svá práva tak, aby většině znemožnila vládnout.

Kdy a jak se letos valorizovaly důchody? Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky:

Ústavní soud si podle Šimíčka uvědomuje nelehkou situaci, ve které se nacházejí mnozí důchodci. „Je však třeba myslet na mezigenerační solidaritu. Vlivem minulých opakovaných navýšení důchodů dopadla inflace na seniory méně intenzivně, než na některé jiné skupiny obyvatel. Důchodový systém musí být fungující a spravedlivý i pro budoucí generace,“ dodal.

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

Vypovídali ekonomové i ministři

Alena Schillerová po středečním vyhlášení verdiktu uvedla, že je z výsledku zklamaná. „Soudce zpravodaj nám nedal za pravdu ani v jedné ze stížností. Dle mého se soud nevypořádal zejména s tím, zda šlo o pravou nebo nepravou retroaktivitu. V tomto směru nejsem s vysvětlením soudu spokojená,“ komentovala Schillerová.

Už dříve také uvedla, že pokud hnutí vyhraje parlamentní volby v roce 2025, podrobí celý systém důkladné revizi.

„Rozhodnutí ÚS o důchodech je důležité pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity,“ reagoval premiér Petr Fiala (ODS). „Jasně zde bylo pojmenováno, že vláda mohla využít stav legislativní nouze, a zaznělo, že opozice dostala dostatečný prostor pro vyjádření,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

close Ústavní soud v Brně rozhoduje o návrhu poslanců ANO na zrušení zkrácené valorizace penzí, 24. ledna 2024. info Zdroj: ČTK zoom_in Ústavní soud v Brně rozhoduje o návrhu poslanců ANO na zrušení zkrácené valorizace penzí, 24. ledna 2024.

Ústavní soudci se návrhem zabývali na více než deseti uzavřených jednáních pléna, tedy sboru všech 15 soudců a soudkyň. Svolali také veřejné ústní jednání, první po necelých pěti letech, kde jako svědci vypovídali ekonomové, statistici, státní úředníci, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Dotazy soudců směřovaly nejčastěji k tomu, jaké informace a podklady o očekávané inflaci měla vláda od odborníků k dispozici během roku 2022, a zda tedy s předstihem věděla o nutnosti mimořádné valorizace penzí.