1. Co způsobila ruská agrese Evropské unii a co znamená pro probíhající české předsednictví v EU?

Jde o vážný ekonomický otřes, který ohrozil evropské hospodářství ve chvíli, kdy se začalo vzpamatovávat z dvouleté covidové krize. Východní části Evropy, včetně Německa, závislé na dodávkách energetických surovin z Ruska, to přineslo nutnost nalézt co nejrychleji jiné dodavatele, a to především zemního plynu. Tedy i nutnost vybudovat kapacity na příjem zkapalněného plynu. Kreml od počátku konfliktu využívá dodávek plynu k vydírání Unie a k umělému navyšování ceny. Ta kvůli této nejistotě dosáhla v posledních dnech závratných výšek. Zajištění plynu na zimu je zásadním úkolem českého předsednictví. Především společné nákupy se ale zatím prosazovat nedaří.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Krym patří Ukrajině, řekl Erdogan na konferenci o anektovaném poloostrově

2. Jak se Evropská unie vyrovnala s utečeneckou krizí z Ukrajiny, největší od druhé světové války?

Překvapivě dobře. Několik milionů ukrajinských uprchlíků, převážně žen a dětí, se podařilo rozmístit doslova po celé Evropské unii. Pomohl k tomu institut „dočasné ochrany“, přijatý pro celou EU. To výrazně odlehčilo a stále odlehčuje zemím jako Česko a Polsko, kde je ukrajinských uprchlíků nejvíce. Po stabilizaci situace na Ukrajině se velká část uprchlíků navíc vrátila zpět.

3. Podařilo se unii ekonomickými sankcemi výrazně oslabit ruskou ekonomiku a zároveň omezit škody pro hospodářství EU?

Dá se říci, že ano. Rusko se dostalo do hospodářské recese, byť tamní ekonomika se zcela nezhroutila. Dopady sankcí proti Rusku nepůsobí evropské ekonomice zásadní škody. A to i proto, že například u klíčové sankce na dovoz ropy z Ruska přijala EU výjimky. Ty sice sníží dopad embarga na Rusko, ale zároveň i škody pro hospodářství některých unijních zemí. Daleko vážnější je ale růst cen plynu, které se dostaly mimo ekonomickou realitu.

Mnoho ukrajinských rodin muselo kvůli válce uprchnout ze země. Ilustrační fotoMnoho ukrajinských rodin muselo kvůli válce uprchnout ze země. Ilustrační fotoZdroj: Shutterstock/Dmitriev Mikhail

4. Jak významná je finanční pomoc Unie Ukrajině a daří se ukrajinský stát, přes obrovské škody způsobené Ruskem, udržet v chodu?

Jde o zásadní, ale mnohdy nedoceňovanou formu pomoci Ukrajině. Bez pomoci Unie v podobě mnoha miliard eur by se ukrajinský stát, jemuž výkonnost ekonomiky v důsledku ruské agrese klesla asi na polovinu, už zhroutil. Díky pomoci Unie a Západu jako celku se daří ukrajinskému státu fungovat a zajišťovat alespoň základní potřeby občanů.

5. Podařilo se v posledních měsících dosáhnout obratu ve válce a poskytuje EU a Západ Ukrajině dostatečnou vojenskou pomoc?

Nepodařilo. Síly na frontě se částečně vyrovnaly. Rusko má ale stále převahu v technice, především v dělostřelectvu. Sice se mu nedaří postupovat, ale stále okupuje asi pětinu země. Zásadní průlom ale nepřinesla ani před měsícem oznámená ukrajinská ofenziva na jihu země. Přes některé psychologické úspěchy, jako jsou výbuchy na Ruskem okupovaném Krymu, se tak situace blíží patu. Problémem jsou i pomalé a nedostatečné dodávky zbraní z EU a ze Spojených států.

Ukrajinská speciální jednotka na polní cestě v Doněcku 14. června 2022.
Proruští separatisté viní Česko z účasti na útoku. Ministerstvo: Bez komentáře

6. Blíží se válka o Ukrajinu ke svému závěru a co by mohlo být jejím výsledkem?

Pokud nedojde k neočekávanému zhroucení jedné či druhé strany, je nejpravděpodobnějším scénářem zamrzlý konflikt. Rusko bude nadále držet pod kontrolou část Ukrajiny, zpřetrhá vztahy s EU a Západem. Ukrajina, pokud bude pokračovat ekonomická a vojenská pomoc EU a Západu, ale nedovolí Rusku dosáhnout zásadních vojenských úspěchů. Jak Moskvu, tak Kyjev konflikt ekonomicky vyčerpá.