Kliknutím zvětšíteBezprecedentní fond obnovy navržený Evropskou komisí má evropským státům umožnit získat až 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), z toho dvě třetiny formou přímých plateb. Na podmínkách rozdělení peněz se ale členské země neshodují. Předseda Evropské rady Charles Michel přišel s návrhem reagujícím i na českou kritiku a snížil váhu nezaměstnanosti jako kritéria pro přidělování financí.
Babiš dnes připustil, že pro Česko je to proti původnímu návrhu EK zlepšení, hodlá však usilovat o další změnu.
"Mám s tím principiálně problém," prohlásil šéf české vlády, podle něhož zásadním hlediskem pro distribuci fondu obnovy by mělo být bohatství jednotlivých zemí, tedy hrubý domácí produkt na obyvatele.
Požadovat chce také větší flexibilitu při využití peněz. ČR se podle něj nelíbí, že 30 procent investic z příštího sedmiletého rozpočtu EU má mířit do klimaticky šetrných projektů. Česko by chtělo větší část peněz investovat bez ohledu na tento požadavek.
"Vir nám ukázal, že musíme hlavně reformovat naše zdravotnictví," zmínil jednu z priorit Babiš. Dodal, že na summitu plánovaném na dnešek a sobotu očekává náročnou debatu, která se může protáhnout do neděle.
Babiš před jednáním ladil své postoje s dalšími premiéry visegrádské skupiny, tedy Slovenska, Polska a Maďarska. Na rozdíl od posledního únorového summitu věnovaného rozpočtu jsou nyní jejich postoje rozdělené a Polsko či Slovensko se k Michelově návrhu stavějí vstřícněji než ČR.
"Spojenci jsou důležití, ale ve finále bude platit jednohlasnost," prohlásil Babiš s tím, že rozdílnější názory jednotlivých států nemusí nutně znamenat slabší vyjednávací pozici.
Ke konečné dohodě na fondu i rozpočtu EU pro období 2021 až 2027 je totiž potřeba souhlas všech lídrů a například maďarský premiér Viktor Orbán pohrozil vetem, pokud by čerpání z fondu bylo podmíněno dodržováním principů právního státu. Tato provázanost se nelíbí ani Polsku, například západoevropské země na ní však trvají. Český ministerský předseda nemíní postoj visegrádských kolegů podporovat. "Nás se to netýká, my s tím žádný problém nemáme," řekl Babiš.
Debata o balíku krizové pomoci
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili dnes dopoledne v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu. Názory unijních lídrů na celkový objem peněz či způsob jejich rozdělování se zatím výrazně liší a unijní činitelé očekávají dlouhé jednání. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je však dohoda během nadcházejících dnů možná. ČR chce dál změnit klíč pro rozdělování peněz z fondu obnovy, řekl před začátkem summitu Babiš. Požaduje také větší pružnost v nakládání s penězi.
O balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí se vyjednává společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi.
Návrh má podporu největších unijních ekonomik - Německa a Francie - stejně jako Itálie a Španělska, které mají být jako pandemií nejzasaženější země hlavními příjemci peněz z fondu obnovy. "Chtěli bychom dohodu, ale musíme čelit realitě. Bude to vyžadovat velkou snahu o kompromis ze všech stran, pokud chceme dosáhnout něčeho, co bude dobré pro Evropu," řekla jedna z hlavních zastánkyní plánu, německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž země nyní evropskému bloku předsedá.
Mezi nejhlasitější odpůrce Michelova návrhu patří Nizozemsko, které chce prosadit co nejpřísnější podmínky využívání peněz z fondu. Spolu s dalšími státy takzvané šetrné skupiny - Rakouskem, Dánskem a Švédskem - hodlá navíc dosáhnout snížení objemu krizového balíku nejméně o desítky miliard eur.
"Odhaduji, že naše šance na dosažení dohody tento víkend jsou menší než 50 procent. Důležitější nakonec bude obsah než rychlost," řekl před začátkem jednání nizozemský premiér Mark Rutte.
Jeho maďarský kolega Viktor Orbán hrozí vetovat požadované jednomyslné schválení fondu v případě, že čerpání z něj bude spojeno s dodržováním zásad právního státu. Komise vede s Maďarskem a Polskem řízení kvůli porušování evropských hodnot a zvláště západní země nehodlají slevit z požadavku propojení využití peněz s respektováním hodnot.
Lídři některých dalších zemí včetně českého premiéra Andreje Babiše pro změnu chtějí změnit klíč, podle něhož se budou peníze rozdělovat. Babiš dnes prohlásil, že s dosavadním návrhem má principiální problém, neboť peníze podle něj nelze rozdělovat podle výše nezaměstnanosti za posledních pět let, která nezohledňuje dopad covidu-19 na ekonomiku. Stejně jako jeho polský kolega Mateusz Morawiecki se před začátkem jednání Babiš zmínil i o požadavku zrušení dosavadních slev z rozpočtových plateb pro bohaté země, které Michelův návrh zachovává.
Rabaty chce odstranit také Evropský parlament, jehož předseda David Sassoli na úvod summitu přednesl lídrům členských zemí představy zákonodárců. "Očekáváme závazek zavedení nových zdrojů (rozpočtových příjmů), aby byly k dispozici co nejdříve," uvedl Sassoli další prioritu EP s odkazem na navrhovaná cla z neekologicky vyráběného zboží či poplatky z nerecyklovaných plastů, jimiž má být spolufinancováno splácení společného dluhu.
Političtí vůdci po Sassoliho vystoupení zahájili společné jednání, na které navážou oddělené schůzky lídrů jednotlivých zemí či jejich skupin s Michelem. Podle diplomatů není vyloučeno, že přes noc Michelův tým připraví nový návrh na základě požadavků, které zazní při dnešních rozhovorech.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
