Doba přípravy na Vánoce se nazývá ADVENT. Toto označení pochází z latinského slova „adventus”, což znamená příchod. Myslí se zde příchod Vykupitele Ježíše Krista. Každoročním prožíváním adventu a slavením adventní liturgie církev zpřítomňuje očekávání starozákonních proroků, kteří připravovali lidstvo na příchod Mesiáše. Advent má v křesťanské symbolice zvláštní význam, zahajuje nový liturgický rok.

Adventní věnec je tradiční symbol západní církve, sloužící k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. Obvykle má podobu věnce z jehličnatých větví ozdobeného čtyřmi svícemi. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíček může být ale i více, v závislosti na zvyklostech a trendech. Svíce mohou být různě vysoké, různých barev, symetricky, nebo asymetricky rozmístěné. Zdobené věnce bez svíček, které jsou také nazývány adventní věnce, jsou používány k ozdobení vchodových dveří. Klasické adventní věnce byly zavěšované na stuhách, v posledních letech (počátek 21.století) je nahradily věnce, které se kladou přímo na svátečně upravený stůl.

Adventní kalendář odpočítává dny, které ještě v tomto období zbývají do Štědrého dne a zdobení vánočního stromečku. Tedy do dne, kdy oslavujeme narození Ježíše Krista. Adventní kalendář v moderní době je určený spíše dětem, neboť tento kalendář každý den v prosinci ukrývá sladké cukrátko. Zítra je na řadě písmeno „B” jako Betlém, barborka či Boží hod.