„Jezdím sem opakovaně poslední tři roky. Přitahuje mě, že jde o setkání mezi moudrými lidmi ze všech oborů. Je to laděno křesťansky, což mě zvláště zajímá. Je zde možnost podiskutovat a přiznám se, že se na tyto červencové dny vždy těším," uvedl jeden z účastníků akce Jiří Rotrekl.

Akce je otevřena pro všechny, schází se zde studenti, rodiny, i senioři. Podle hlavního organizátora Václava Klamty sem přijíždí třeba stálí účastníci, kteří vyhledávají pospolitost. „Především se akci snažíme dělat jako sérii přednášek a programu, který přináší něco, s čím se třeba běžně nesetkáváme. Snažíme se hledat zajímavá témata, která se týkají duchovní oblasti nebo kontaktu vědy a víry, psychologie, filozofie. To jsou témata, která cítíme, že ve společnosti mohou chybět. Zároveň hledáme fundované lidi, kteří jsou o tématech schopni promluvit," uvedl Klamta.

V posledních letech byla návštěvnost Akademických týdnů na stejné úrovni, letos se podle rezervace ubytovacích kapacit zdá, že bude o něco vyšší. Vliv na to mají zřejmě i atraktivní hosté. Třeba včera jím byl uznávaný astronom Jiří Grygar, v sobotu filozof Jan Sokol.

Na přednášky a besedy zajímavých osobností se lze těšit i v následujících dnech. Dnes od půl osmé večer pohovoří hudební kritik Jan Rejžek na téma Undergroundový kaleidoskop. Třeba zítra ráno přijede populární lanškrounský kněz Zbigniew Czendlik a jeho přednáška má název „Zbigniewove nesmysly". Ve středu pohovoří Matyáš Zrno o tom, zač se bojovalo v Afghánistánu. Ve čtvrtek o době normalizace povypráví publicistka Petruška Šustrová.

Sex ve zpovědnici

V pátek se lze těšit na přednášku psychologa Jeronýma Klimeše na téma Sex ve zpovědnici. Odpoledne pak převor benediktinských opatství Prokop Siostrzonek bude vyprávět o Anastázi Opaskovi k příležitosti stého výročí jeho narození. V sobotu třeba publicista Alexander Tomský pohovoří na téma Evropská unie ideál, který se zkazil. „Přivítáme zde také Marka Orco Váchu, kněze s biologickým vzděláním, který učí bioetiku. Přijede také Jan Palouš, to je astronom, člověk, který se podílel na tom, že Česká republika je součástí Evropské jižní observatoře, soustavy přístrojů, které mají špičkovou kvalitu," dodal Klamta.

„Vrátila jsem se sem po pěti letech. Jsou to chvíle, které trávíme s rodinou a mám ráda i přírodu a okolí. Z přednášek je letos co vybírat," uvedla jedna z návštěvnic Alžběta Pchálková. Další Helena, která však nechtěla zveřejnit příjmení, poznamenala, že i jí se líbí skladba témat. „Přednášky jsou zajímavé, zaznívají při nich různé názory. Jelikož nejsem křesťan, tak je to pro mě přínosné a zase mohu poznat jejich svět více méně, jejich myšlení," uvedla.

Od první republiky

Akce má velkou tradici. Původně ji už za první republiky pro studenty pořádali dominikáni. Pak je přerušila válka. Po válce netrvalo dlouho a po nástupu komunistů k moci se opět nemohly konat. Akci se stejným názvem později v Německu pořádal okruh lidí okolo benediktina Anastáze Opaska a jeho hnutí Opus bonum. V roce 1991 začal opět Akademické týdny pořádat Jaroslav Knittel. „Ten byl kdysi jako student jedním z organizátorů těch starých Akademických týdnů, ještě ve čtyřicátých letech. Pamatoval si je a měl velkou touhu podobnou akci obnovit," dodal Václav Klamta.

Podle něj se dnes organizátoři snaží naplňovat ducha původních týdnů, a to co nejširšímu okruhu lidí přinášet informace o tématech, která jim přijdou zajímavá a podnětná. „Nijak se nevymezujeme, je to akce pro kohokoliv, kdo má zájem si poslechnout téma, o kterém si myslí, že ho osloví. Toho původního akademického zaměření se snažíme držet tím, že hledáme fundované odborníky," uvedl Klamta.