Stoupám po schodech a slyším hlasy členů volební komise. Většina z nich si v kuchyňce připravuje ranní kávu. Vcházím do volební místnosti v okamžiku, kdy Alena Opatrná protrhává „pečeť“, kterou byl kvůli zabezpečení přes noc přelepen vhazovací otvor do volební urny. „Dneska jste první,“ usmívá se. Doufám, že ne poslední,“ myslím si v duchu a podávám ji občanský průkaz. Než si zkontroluje, jestli opravdu patřím do tohoto okrsku, letmým pohledem na archy se stovkami jmen voličů mi stačí k tomu, abych si udělal obrázek o tom, že o komunální volby zatím žádný extra velký zájem není. „Evidujeme celkem 530 voličů a v pátek ve 22 hodin, kdy se volební místnost zavírala, tak mělo odvoleno 126 lidí,“ potvrzuje mi Alena Opatrná můj odhad. Během pátku v tomto okrsku volilo necelých 24% oprávněných voličů. Upřímně řečeno čekal jsem při komunálních volbách vyšší číslo…

Dostávám obálku i hlasovací lístek a odcházím „za plentu“. Křížkem označím ty, které považuji pro své město za nejlepší volbu z nabízených možností a obálku vhodím do urny.

Stejně jako v mnoha jiných okrscích byl i zde nejvyšší napor voličů hned v pátek odpoledne jakmile se volební místnost otevřela. „S přibývajícím časem to ale ubývalo a ubývalo,“ nešlo si nevšimnout klesající tendence. „Podle mě to bude ještě více klesat – sobota je vždycky slabší. Nehledě na to, že není hezký počasí, takže asi moc lidí nepřijde. Trošku mě to zklamalo,“ přiznává. Když se loučím přichází další dva voliči. Tak snad jich bude ještě hodně…