Práce pokračují podle plánu

„Archeologický výzkum za budovou radnice vstoupil do své závěrečné etapy. Do konce tohoto týdne musí být vše hotovo," informoval vedoucí výzkumu Tomáš Zavoral s tím, že práce pokračují podle plánu, přestože nastaly drobné problémy s počasím a mírné změny projektu.

„Z počáteční dané hloubky jsme se museli dostat ještě hlouběji, v některých částech až do jednoho metru a třiceti centimetrů, což pro nás není práce bagrem za pár minut, ale musíme se archeologicky prokopat, vše pročistit, zaměřit a zdokumentovat," vysvětlil Zavoral.

V místech za radnicí se kdysi nacházela bývalá židovská ulička. „Dostali jsme se až pod úroveň základů domů, které měly svůj stavební vývoj. Ten se snažíme dokumentovat," popsal vedoucí archeologického výzkumu.

Sud na vápno 
či dřevěné rošty

Mezi konstrukcemi je mnoho zajímavostí. Patří mezi ně například sud, který byl zřejmě na vápno, nebo dřevěné rošty, na kterých byla pravděpodobně zakládána většina tehdejších domů. Tyto konstrukce měly zabraňovat pohybu domů. Usazeniny jsou totiž hodně zamokřené, dostává se sem zřejmě spodní voda.

„Vede se spor, zda se jedná o sedimenty náplav nebo si lidé nosili nějakou hlínu, či písek se štěrkem a bahno, které se tvořilo při deštích, průběžně vyrovnávali," nebyl si jistý Zavoral.

Pozornost poutají spodní části staveb

Pozoruhodným objevem jsou spodní části staveb. „Zakládání v zamokřeném terénu bylo mnohem pracnější a je zajímavé zjišťovat, jak se s tím lidé vypořádali. Dům, který shořel, nepřestavovali, ale využili kameny, které po něm zůstaly," uvedl a dodal, že parcelace na mapách, která je 150 až 200 let stará, mohla být stejná i ve středověku. Vše se bude ještě podrobně analyzovat.

Důkladněji se bude zkoumat i nalezený dřevěný materiál.  Podle letokruhů z odebraných vzorků zjistí rok, ve kterém došlo ke kácení stromů.

Velmi neobvyklým nálezem se stala asi osm centimetrů velká postavička Ježíše z barevného kovu, který byl původně na kříži. Pochází zřejmě z období novověku a do židovské uličky ani trochu nepasuje.

„Otázkou je, zda všichni zdejší obyvatelé byli ortodoxními židy a kdo domy obýval," zapochyboval vedoucí archeologického výzkumu Tomáš Zavoral. Dle jeho slov se prozatím neobjevilo nic specifického pro židovské etnikum.

Největší množství nálezů prý patří do období mezi 17. až  19. stoletím. „Objevili jsme  ale i soubory nejstarších keramických nádob, jakými jsou poháry a džbány, které lze zařadit do 14. a 15. století.