Když se jaroměřský podnikatel a majitel firmy A. Wenke a syn Josef Wenke rozhodl pro stavbu obchodního domu s mušlovým zbožím a galanterií, oslovil tehdy třicetiletého architekta Josefa Gočára. Výsledkem jejich spolupráce je výjimečná budova postavená v letech 1910-1911, spojující prvky klasické architektury, secese a kubismu.

„Je to jedno z největších architektonických překvapení, které jsem v Čechách zažil,“ vzpomněl si architekt David Vávra na první návštěvu domu v Husově ulici v širším centru Jaroměře. Komunikace první třídy z Hradce Králové k polským hranicím, při které stojí, patří k nejfrekventovanějším v kraji. Wenkeův dům navíc stojí v řadě činžovních domů. Jeho architektonická výjimečnost tak kontrastuje s okolím.

„Něco dala tušit už vnější fasáda. Když jsem pak otevřel dveře a viděl ten půlkruh otevřený nahoru, byl jsem v hlubokém okouzlení,“ popsal Vávra a jedinečnou stavbu české moderny nazval obdivuhodnou perlou.

Kolik stála přestavba muzea?

Město je hlavním investorem rekonstrukce muzea. Získalo na ni dotaci z evropských fondů v rámci programu Interreg V-A Česká republika-Polsko ve výši přibližně 831 tisíc Euro, což představuje 85 procent nákladů. Stát uhradil 5 % uznatelných nákladů ve výši téměř 49 tisíc Euro a jaroměřská radnice se podílela 10 %, tedy zhruba 97 800 Euro. Další milion korun přidal Královéhradecký kraj a 7 milionů činily vícenáklady. Při volném vyčíslení by se za současného kurzu celková částka za opravy přehoupla přes 31 milionů korun.

Po krachu firmy A. Wenke a syn v době hospodářské krize se obchodní dům v roce 1938 prodal v dražbě a v roce 1947 ho odkoupilo město. Od té doby sloužil jako výstavní síň a městské muzeum. V roce 2000 stavbu poškodila povodeň a v roce 2017 byla vyhlášena národní kulturní památkou.

„Wenkeův dům prošel dílčí rekonstrukcí v 80. letech a od té doby značně zpustl. Nebyla zde stálá expozice, prostory město racionálně nevyužívalo,“ uvedl před čtvrteční komentovanou prohlídkou pro odborníky ředitel Městského muzea v Jaroměři Rudolf Havelka, který rekonstrukci budovy v havarijním stavu inicioval. Ta přinesla obnovu původního nezachovaného mobiliáře podle dobových fotografií či kovových konstrukcí hlavního průčelí, nové jsou také například podlahy a rozvody sítí. Především se však rozšířily výstavní prostory.

„Pro nás je to naprosto zásadní. Muzeum nyní disponuje dvojnásobným počtem sálů, přednáškovou místností. Můžeme tady mít stálou expozici a současně pořádat dvě proměnlivé výstavy. Úplně poprvé je pro veřejnost přístupný a využitelný dvůr, kde je amfiteátr a lze tam pořádat společenské akce,“ konstatoval Havelka.

Do provozu byl uveden i původní nákladní výtah. V prvním patře je nyní stálá expozice věnovaná jaroměřským rodákům, výtvarným umělcům a představitelům české moderny Josefu Šímovi, Otakaru Španielovi a Josefu Wagnerovi.

Vlci v Javořích horách - únor 2023.
V Broumovské vrchovině a na Novoměstsku pobývá nejméně 18 vlků. Jeden je třínohý

Výsledek rekonstrukce si přišel ve čtvrtek prohlédnout i ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich. I budova hradeckého muzea z let 1906 až 1913 stojící na labském nábřeží prošla před časem celkovou rekonstrukcí a v roce 2020 její revitalizace získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Královéhradeckého kraje. Obě sídla muzeí spojují jejich autoři. Architekti Josef Gočár a Jan Kotěra vtiskly tvář modernímu Hradci Králové.

„Do Jaroměře mě přivedla zvědavost. Překvapil mě cit, s jakým je ten dům zrekonstruován. Skutečně z toho dýchá snaha v maximální možné míře zachovat to, co tady zbylo po původních tvůrcích při kombinaci s tím, čemu má sloužit, tedy moderní expoziční činnosti muzea,“ zhodnotil Petr Grulich.

V budoucnu by se mělo výrazně změnit i prostředí okolo muzea. Výstavba obchvatu Jaroměře s sebou přinese výrazné zklidnění dopravy a radnice chce mít podél současné hlavní třídy klidovou zónu osázenou zelení.

„Stane se důstojnějším prostředím i vzhledem k sousedství těchto prostor. Jednáme s Ředitelstvím silnic a dálnic o převzetí komunikace do vlastnictví města. Husova ulice by se měla stát místní silnicí, podél které by mohly být obchody, restaurace a kavárny,“ nastínil plány starosta Jaroměře Jan Borůvka.