Nizozemská nadace Babička v překladu Keese Merckse, nizozemského bohemisty a překladatele českých autorů 20. století, vydala s ilustracemi Vladimíra Tesaře knihu v nizozemštině.

Podle ředitele Muzea Boženy Němcové v České Skalici Milana Horkého šla holandská Babička na svět velmi pozvolna.

„V roce 2009 jsem začal korespondovat s Jacquesem Duivenvoordenem z Holandska. Ten mi vysvětlil, že má českou maminku, dědečka legionáře a zajímá ho česká kultura a historie. Později jsem se dozvěděl, že je členem nadace Babička a že ta nadace připravuje překlad knihy Babička," vrátil se do minulosti Horký.

Nadaci tvoří šestičlenný výbor a patří k ní také Dagmar Stiebralová, která je překladatelka, a Lenka Bottema, rozená Kolegarová, jež hrála Adélku v Moskalykově filmu Babička. Obě dámy ovládají český jazyk. K výboru navíc patří manželé Kees a Pauliene Plaisierovi, kteří Česko velmi dobře znají.

„Mám osobní zkušenost s novým francouzským překladem, který se připravoval před několika lety. Knížka vyšla jako paperback bez ilustrací, na obálce byla jedna ilustrace od Adolfa Kašpara. Bylo s tím spoustu potíží a uplatnit knihu na trhu nebylo jednoduché," řekl ředitel muzea.

Holandský výbor chtěl však vydat pěknou reprezentativní knihu a případných doprovodných problémů si byl vědom. Rozhodli se nejdříve pečlivě hledat překladatele, což jim trvalo čtyři roky. Udělali konkurz a vybrali si docenta amsterdamské univerzity Keese Merckse. „Podobně přemýšleli i o autorovi ilustrací. Zpočátku uvažovali o Kašparových ilustracích, ale nakonec se rozhodli knihu představit širšímu publiku a zvolili modernější Tesařovy ilustrace," vzpomíná ředitel.

Nakladatele, který by splňoval jejich požadavky, hledal výbor čtyři roky. Patnáct nakladatelů odmítlo. „Až jedno rotterdamské nakladatelství, které se jmenuje Ad. Donker, se s nimi dohodlo a Babička v nizozemštině mohla vyjít," dodal Horký.

Motivace jednotlivých členů výboru k vydání Babičky v nizozemštině byly různé. Například Kees Plaisier jezdil do Čech dlouhá léta jako školitel muzejníků, takže má k naší zemi silný vztah. Jeho žena Pauliene zase kdysi jela vlakem z Holandska do Vídně a měla s sebou Babičku v němčině. Během cesty ji celou přečetla a moc se jí líbila. Další zástupce výboru Jacques Duivenvoorden měl motivaci rodinnou.

Babička vyšla v nizozemském vydání vloni.

Hynek Šnajdar