Do projektu (Ne)tušené souvislosti památkáři vybírají ty památky v republice, jež jsou dochovány v původním stavu. A právě barokní kostely na Broumovsku toto kritérium splňují na sto procent. Dochovaly se v původní podobě i proto, že je nenarušily přestavby. Proto jsou také z historického a památkového pohledu tak cenné.

Zájemcům památkáři během prohlídky vysvětlovali, jak se kostely stavěly, z jakých materiálů a proč. Dnešní technologie jsou totiž úplně jiné než ty před třemi sty lety. Zajímavostí například je, že památka je stavěna z místních zdrojů, má velkou trvanlivost a je schopna přežít dlouhá léta. Doboví stavebníci zkrátka uměli využít principy stavitelství a místní zdroje tak, aby postavili zcela funkční, velmi trvanlivé a krásné stavby.

„Kde je opadaná omítka, tak můžete vidět, že kostel je postaven z opracovaného lomového kamene. Z lomového kamene se dnes nestaví. Jako pojivo je použita směs písku, jílu a vápna, tím se také dnes nestaví," vysvětlovala návštěvníkům Dagmar Michoinová, vedoucí oddělení technologické laboratoře Národního památkového ústavu, která spolu s kolegy poskytovala zájemcům výklad. Dodala, že omítka tam, kde odpadla barevná vrstva, je načervenalá právě proto, že v okolí se těží velmi charakteristicky načervenalé písky, které byly na stavbu využity.

V mikroskopu se návštěvníci mohli dokonce podívat i na kousky z fasády, která je původní. Památkáři z ní mohou vyčíst, jaké materiály a odstíny se používaly, jak se omítalo či natíralo.

„Kostel v Heřmánkovicích je výjimečný třeba tím, že má nikdy nepředělanou omítku na fasádě, která se sice dochovala v malých fragmentech, ale je zjevné, že je to původní omítka včetně původní barevnosti," sdělila Dagmar Michoinová.

Památkářka také uvedla, že kamenné pískovcové desky na podlaze jsou položeny přímo na terénu, kostel tedy nemá izolační desku, jako se staví stavby dnes.

Takový průzkum památky zabere spousty času a je zapotřebí vícero odborníků. Provádí se proto, aby zjistili, proč dochází k některým poruchám. Je totiž zapotřebí pochopit systém stavby, aby se mohla navrhnout ta nejlepší opatření pro rekonstrukci. Kdyby se do stavby zasahovalo neuváženě moderním stavitelstvím, mohlo by jí to místo pomoci poškodit.

„Jako památkáři se snažíme principy barokního stavitelství pochopit, protože se ukazuje, že stavby mají velkou trvanlivost. Když je chceme opravovat, tak aby měly opravy také vysokou trvanlivost, tak je musíme zkoumat, abychom je opravovali stejnými metodami, jakými se stavěli…," vysvětlovala Dagmar Michoinová.

Obdivovat bylo možno i unikátní fresku na stropě, která je velmi cenná a patří k nejbohatším z celé skupiny kostelů. Provedl ji v roce 1736 dosud málo známý broumovský malíř Johann Hausdorf. V roce 1865 však byla trochu otrocky přemalována, takže podle památkářů už nemá takovou živost a dynamiku, jakou obrazům dávalo původní baroko.

„Jaké představivosti a zručnosti museli barokní umělci být, když malovali z malého odstupu na klenby a my je vnímáme jako celý obraz zdola," sdělovala Dagmar Michoinová. Podotkla, že některé části výmalby navíc působí jako obraz a jiné mají působit jako architektura, i když jsou jen namalované.

Upozornila také na špatný stav krovu, kvůli kterému akutně hrozí zřízení stropu a fresky. Dřevěné části totiž zespod uhnívají. „V pravidelných rozestupech jsou v krovu zakotveny dřevěné části tak, že soustava trámů a fošen překlenuje loď kostela," popisovala zhotovení klenby památkářka. Na této konstrukci jsou pak latě, které jsou omazány stavební směsí, a tak vznikla klenutá plocha. Na omítku je pak nanesen vápenný štuk a provedena výmalba.

Návštěvníci se mohli podívat i do těch částí kostela, které jsou běžně nepřístupné, třeba na kruchtu. Zde spatřili třeba prachem pokryté varhany, které za několik desetiletí pořádně nahlodal zub času. Ostatně stejně jako celou památku, která byla jako další ze skupiny broumovských kostelů za minulého režimu zapomenuta a bez údržby.