Zcela unikátní příležitost vstoupit do původního bytu, kde žila rodina Panklova a jejich malá dcera Barunka, budoucí velká spisovatelka Božena Němcová, měli v sobotu na pouhých pět hodin návštěvníci Ratibořic. Přestože jsou prostory bytu ve velmi žalostném stavu, na příchozí dýchla dávná historie spojená s rozkvětem tohoto místa.

„Byt Panklových jsme otevřeli proto, že 18. dubna byl Mezinárodní den památek a historických sídel. Při té příležitosti v rámci Národního památkového ústavu dáváme nahlédnout do míst, která nejsou běžně přístupná. Chceme také upozornit na to, že je objekt v nedobrém stavu," řekl kastelán ratibořického zámku Ivan Češka.

Byt o několika místnostech je sice prázdný, ale z doby, kdy zde Barunka trávila dětství, se zachovala stará kamna a pec. Za pozornost stálo i několik fotografií, které ilustrují, jak to v té době v bytě asi vypadalo. „Posledním zaměstnancem správy velkostatku byl šafář ve dvoře pan Koláčník. Z jeho bytu jsou ty vystavené fotografie," uvedl kastelán.

Celá budova s bytem má zajímavou historii. Po vybudování statku byla v horních patrech objektu ratejna, která sloužila k ubytování námezdních sezónních dělníků. Pod ní vznikl služební byt pro někoho ze zaměstnanců vévodkyně Zaháňské. V roce 1830, kdy vévodkyně rozhodla, že se rozšíří park a postaví oranžérie, se zbouralo tehdejší zahradnictví.

„To původní pravé Staré bělidlo bylo právě někde v tomto prostoru a Panklovi, kteří v něm od roku 1820 bydleli, dostali byt k užívání a přestěhovali se do něj už s malou Barunkou Panklovou," vrací se do historie Češka.

V bytě Panklových nezůstal žádný nábytek. Podle kastelána se po smrti vévodkyně rodina v roce 1845 odstěhovala do Záháně a byla dále ve službách mladší sestry vévodkyně Dorothey. Dá se předpokládat, že si zařízení bytu odvezla s sebou. Češka by si přál, aby se byt i dům stavebně technicky rehabilitovaly. „Byl bych rád, kdyby v domě opět vznikly byty, v nichž by žili třeba řemeslníci, kteří by například pekli koláče nebo vyráběli místní pálenku," nastínil svou představu o využití domu kastelán.

Zájem o prohlídky bytu byl značný, přišlo 258 návštěvníků, zatímco na samotný zámek jen 32. Do jedné místnosti lidé nemohli vstoupit, jen nahlédnout, neboť je natolik poničená, že by je mohl zranit například kus padající omítky.

Momentálně v Ratibořicích žije pouhých pět nájemníků. V roce 1970 to bylo 142 obyvatel, v roce 2001 už jen 22. Obyvatele Panského dvora „vyštípal" nechvalně proslulý majitel budov František Wolf, který hospodářské objekty nechal téměř spadnout.

Běžně není Panský dvůr přístupný. Památkáři připravují projekt na opravu celého areálu, celkový odhad nákladů dosahuje několika set milionů korun, zahájení oprav však závisí na získání peněz.

Trocha z historie Panského dvoraPanský dvůr vznikl v souvislosti s klasicistní přestavbou ratibořického zámku po roce 1810 a tvoří hospodářskou část zámeckého areálu. Rozsáhlý čtverec mohutných budov sestává z chlévů, stodoly, kovárny, ovčína, Panklova domu a Kavalierhausu pro hospodářskou správu a pro zámecké hosty. Mimo dvůr leží Panský hostinec. Panklův dům je spjatý s životem Boženy Němcové. Rodina Panklova zde žila v přízemí ve dvou místnostech s kuchyní v letech 1830 až 1837 a odtud byla v září roku 1837 vypravena Barunce Panklové svatba.

Památkově chráněný Panský dvůr a další nemovitosti vlastnila původně společnost Podzámčí, která skončila v likvidaci. Poté budovy v roce 2004 koupil za téměř 15 milionů stát. Zahájení oprav komplikoval spor, kterým se potomci šlechtického rodu Schaumburg-Lippe domáhali vydání staveb a pozemků. Jejich dovolání však odmítl Nejvyšší soud.

Hynek Šnajdar