„Tato okolnost je obecně málo známa a myslíme si, že by měla být nejen zde v Novém Městě opakována a propagována," říká s úsměvem ředitel Městského muzea Nové Město nad Metují Jiří Hladík.

Možná byl počat na louce u Metuje

Mistrův otec sládek František Smetana se přistěhoval do Nového Města nad Metují se svou rodinou počátkem roku 1818, kdy si pronajal dietrichštejnský panský pivovar. Po čase sice ovdověl, záhy se tu však potřetí oženil a kromě toho, že mu zde jeho nová manželka Barbora povila dvě dcery, počátkem června roku 1823 opět otěhotněla.

„Dnes již nelze s určitostí zjistit, kde k tomu přesně došlo, nedá se však vyvrátit následně popsaná hypotéza," přizdobil Jiří Hladík známá fakta některými historicky nepodloženými smyšlenkami. „Manželé Smetanovi si ve vlahém letním podvečeru vyšli od zámku na vycházku rozkvetlou údolní nivou podél Metuje ku Krčínu a tam, znaveni chůzí a zmámeni opojnou vůní květin, usedli na břehu, aby se osvěžili ve stříbřitých a chladivých vodách řeky.

Přiblížila se doba večera, doba klekánic, a z blízké zvonice se ozval majestátný hlas zvonu sv. Ducha. František a Barbora se zasnili, políbili, objali a vzápětí dali život prvnímu synu v rodině – slavnému Bedřichovi," popustil novoměstský muzejník uzdy své fantazii. „Ten se však narodil Smetanovým bohužel až krátce po jejich odchodu z Nového Města, již v litomyšlském zámeckém pivovaře, na masopustní úterý 2. března 1824," vrátil se seriózně k doloženým faktům.

Archív možná ukrývá další zajímavosti

Pro řadu novoměstských patriotů by bylo jistě zajímavé zjistit na den přesné datum, kdy se Smetanovi z Nového Města n. M. do Litomyšle odstěhovali. V archivním fondu města, který je uložen náchodském archivu, bohužel Jiří Hladík žádnou evidenci obyvatelstva z 20. let 19. století nedohledal a ničeho se nedopátral ani v dostupné literatuře. „Nezdarem skončilo i pátrání v okresním archivu v Litomyšli. Nedá se vyloučit, že by se některé údaje mohly vytěžit z fondu Velkostatku Nové Město nad Metují, uloženém v oblastním archivu v Zámrsku. Ten je ale dosud nezpracovaný a to znamená, že je podle platných archivních předpisů pro veřejnost nepřístupný. Jistá je tedy pouze skutečnost, že Smetanovi z našeho města odešli v podzimních měsících roku 1823," doplňuje svou badatelskou činnost týkající se skladatelova prenatálního období.

Bratr skladatele si koupil v Krčíně hospodu

Pro Novoměstské je jistě zajímavé, že se v Litomyšli o rok později (*3. dubna 1825) Bedřichovi narodil bratr Antonín. Ten se potatil, vyučil se sládkem a roku 1846 převzal na plných 22 let místo zámeckého sládka v tamním pivovaře. Antonína to ale nesporně více táhlo přímo do místa početí jeho slavnějšího bratra. „V roce 1862 si proto Antonín koupil v Krčíně hospodu čp. 69 s hospodářstvím, kam se také roku 1868, když se vzdal sládkování, s celou svou rodinou přestěhoval. Poněvadž se mu však v pohostinské živnosti nevedlo, roku 1874 prodal celou nemovitost krčínské rodině Železových a odstěhoval se," doplnil ředitel muzea další kamínek do mozaiky provázanosti rodiny slavného skladatele s Novým Městem nad Metují.

Ostatně i otec obou zmiňovaných bratrů František Smetana měl Nové Město stále ve svém srdci a na sklonku života se tam vrátil a žil u své nejstarší provdané dcery Anny Cihlářové až do své smrti. „Zemřel jako osmdesátiletý 12. června 1857 v domě čp. 1223 na Husově náměstí, kde je na jeho památku zasazena deska. Další hmotnou památkou na Smetanovy v našem městě je i hrob jejich rodiny," dodal Jiří Hladík.

close Novoměstský Smetanův pomník od sochaře Josefa Marka je působivý. Sedící postava hudebního génia jakoby naslouchala ještě vzdálené, ale již se rodící melodii, ruka naznačuje takt. info Zdroj: Deník/Jiří Špreňar zoom_in Novoměstský Smetanův pomník od sochaře Josefa Marka je působivý. Sedící postava hudebního génia jakoby naslouchala ještě vzdálené, ale již se rodící melodii, ruka naznačuje takt.
Pomník Bedřicha Smetany stojí na místě, kde stával v minulosti panský pivovar, který Ditrichštejnové pronajali sládkovi Františku Smetanovi. Bedřich často jezdil do Nového Města k příbuzným, kde se zamiloval do své sestřenky Louisy a na její počest složil o prázdninách v r. 1840 Louisinu polku. Jednu z nejzdařilejších soch Bedřicha Smetany vytvořil místní rodák, akademický sochař Josef Marek. V r. 1954 byla socha umístěna do parčíku před zámek.