Městské muzeum tuto skutečnost připomnělo Adventní muzejní nocí, která zahájila výstavu Vánoční čas v muzeu, na níž jsou k vidění betlémy z Podorlicka i jiných oblastí. Oblíbená adventní akce dýchala vánoční atmosférou, a nechyběly při ní voňavé perníčky, svíčky či poutavé vyprávění autorky nejznámějšího místního betlému. Tím je Měšťanský betlém Jarmily Haldové, na němž řezbářka začala pracovat roku 2001, kdy Nové Město nad Metují slavilo pětisté výročí svého založení. Tehdy vznikla základní část betlému - před vyřezanými domy na zdejším náměstí je betlémský chlév s jesličkami a s ležícím Ježíškem, postava Josefa a Marie. Další postavy na sebe nenechaly dlouho čekat. Všem se nápad líbil a betlém se začal rychle rozrůstat.
V betlému je starosta, potápěč či majitel zámku
Většina postaviček zobrazuje konkrétní občany města a mohou si ho tvořit sami. Rok od roku se tak rozrůstá místními i přespolními postavami, které mají své zajímavé příběhy. Měšťanský betlém s pečlivě zpracovanými domy na náměstí zaplnila již více než stovkou figurek místních osobností. Nalezneme zde starosty, vodní skauty Albatros, majitele zámku, ale i kameramana podmořských filmů, otužilce a zakladatele největšího tuzemského e-shopu.
Právě tento betlém byl jedním z hlavních témat adventního večera. Nově se totiž rozrostl o zdejší skály k řece Metuji a uličku Zadomí, kde muzeum sídlí. „Dělala jsem to pro to, aby bylo na co koukat, když se betlém obchází. Ale také proto, aby bylo místo pro nové figurky, které také přibývají,“ vysvětlila umělecká řezbářka Jarmila Haldová. Do budoucna se plánuje přidat na zeď za betlém panorama Orlických hor.
Součástí betlému je i album, kde má každá vyřezaná postava fotografii a text s vysvětlením, koho představuje a za jakým účelem kdo dal figurku vyrobit.
Plamen svíčky se musí hlídat, aby betlém nechytl
K vidění na výstavě jsou i betlémy z pozůstalosti Josefa Marvana z Mezilesí, papírové ozdoby Lenky Koskové, výrobky z včelího vosku rodiny Švarcových či keramický novoměstský betlém Aleny Thérové, která předvedla tvoření ozdob z keramické hlíny. „Zajímavostí jsou tu například i takzvané krušnohorské betlémy, dřevěné otočné pyramidy. Vánoční pyramidy se otáčí díky stoupajícímu teplu ze zapálených svíček, které pohání lopatkové kolo. Každé patro je překrásně vyřezáváno nebo osazeno figurami. Musí se ale hlídat, protože jsou ze dřeva, a my máme v depozitáři několik exponátů, které jsou už trochu očouzené,“ řekl úsměvem ředitel muzea Jiří Hladík.
Je vidět i na jubilejní výstavě betlémů
Jeden z mnoha betlémů sedloňovské řezbářky je v současné době k vidění na výstavě k jubileu 100 let od první betlemářské výstavy v Čechách. Výstavou betlémů v pražském Klementinu s díly třiceti tuzemských betlémářů ze všech koutů republiky se Česko připojuje k celosvětovým oslavám 800. výročí postavení prvního betlému. Právě v pražském Klementinu byl v roce 1562 postaven první betlém v českých zemích a kde se konala i Jubilejní jesličková výstava v roce 1923. Výběr děl nejlepších současných českých betlémářů ze všech regionů bude k vidění do 7. ledna. Betlém z Orlických hor je z lipového dřeva. Organizátoři ocenili precizně vyřezané a jemně vybarvené figury, kterým Jarmila Haldová dává podobu. „Letos uplynulo 800 let od vzniku prvního betlému, který roku 1223 prezentoval svatý František z Assisi tím, že sehrál narození Páně a postavil první jesličky, a k nim zvířata, to se považuje za první betlém. Kromě tohoto betlému jsem zapůjčila betlémy do Brandýsa nad Labem a do Pardubic, kde mám papírové betlémy, svůj vyřezávaný betlém, papírové betlémy svých dvou synů a také dva papírové betlémy, které dělala vnučka,“ prozradila Jarmila Haldová, která bude mít v knihovně Pardubicích, kde výstava probíhá, 14. prosince k tématu betlémů i besedu.
Život a dílo Jarmily Haldové
Jarmila Haldová se narodila 3. prosince 1951 v Praze do rodiny výtvarníků. Otec Václav Havlík působil jako scénograf v divadle Spejbla a Hurvínka a vyučoval loutkařskou technologii na Katedře loutkářství Divadelní fakulty pražské AMU. Matka Jarmila Havlíková se proslavila jako ilustrátorka a také se plně věnovala loutkařské tvorbě.
V roce 1975 se Jarmila Haldová s rodinou přestěhovala do Sedloňova v Orlických horách. Výtvarné dílo autorky je obsahově rozsáhlé. Lze jej rozdělit na výtvarné práce ze dřeva (figurální a reliéfní) a na práce malířské a grafické (například ilustrování pohádek či odborných publikací o rostlinách). Jedním z vrcholů její činnosti je kolekce dřevěných kolorovaných reliéfů českých panovníků a jejich manželek. Z podnětu katolické nadace pro nevidomé vznikl také neobyčejně působivý soubor třiceti reliéfních deskových obrazů, převážně českých světců a patronů.
Vedle řezby reliéfů se dlouhodobě věnuje vyřezávání loutek a hlavně betlémů. Největší celek vytvořila pro Okresní muzeum v Rychnově nad kněžnou, kde v osmdesátých letech byla zaměstnána. Jde o takzvaný Tkalcovský betlém, kde vedle betlémské scény je zobrazeno kompletní zpracování lnu na plátno a jeho barvení. Desítky dalších větších nebo menších betlémů jsou roztroušeny mezi sběrateli po celé republice. Zúčastnila se také značného počtu výstav na mnoha místech v Čechách. V současné době se zaměřuje na tvorbu pohádkových figurek, na hrdiny antických příběhů, vyřezává šachové figury, panenky a loutky. Náměty čerpá ze všední každodennosti života nebo z literárních a dramatických děl. Má ráda řeckou mytologii. Profesionální úrovní svých děl dalece přesáhla rámec regionu Orlických hor i hranic východních Čech.
Zdroj: Městské muzeum v Novém Městě nad Metují
