V Praze byl první betlém postaven pravděpodobně v roce 1560 v dominikánském kostele sv.Klimenta. Jak vypadal, nikdo přesně neví. Předpokládá se, že byl napodobeninou betlémské jeskyně s jesličkami, kde se Ježíšek narodil. Podle tohoto vzoru se jesličky začaly šířit do dalších kostelů a klášterů. Ke konci 18. století, v době osvícenství, jesličky opustily kostely a ujaly se na vesnicích i ve městech mezi prostým lidem. K základním figurkám: Ježíšek, Marie, Josef a tři krále si lidé přidávali i další postavy ze svého nejbližšího okolí. Postavy byly zasazeny do mnohdy fantastické krajiny. Betlémy byly papírové, ručně malované, vyřezávané ze dřeva nebo modelované z různých tvárných hmot. Zvyk stavět betlémy patřil tedy k nejrozšířenějším vánočním zvykům. Betlém byl symbolem Vánoc, ale v 19. století byl postupně vytlačován vánočním stromkem, který se nakonec stal novým symbolem Vánoc. Současné vánoční výstavy betlémů však ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá.

Boží hod (25. prosince) - Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako „1. svátek vánoční“). Dříve byl Boží hod důležitým svátkem, ke kterému se vztahovala řada pranostik. Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.
Barbora - Obchůzkové Barborky mají se světicí Barborou společné pouze jméno. Chodívaly v předvečer svátku sv. Barbory po venkovských domech. Hodné děti se Barborek nebály. Jejich příchod oznamovalo vždy šlehání metel, dopadajících na okna, ozval se cinkot zvonku a Barborky stály ve světnici.

4.12. na sv. Barboru se po setmění ustřihne do vázy třešňová větvička. Pokud větvička na Vánoce rozkvete, vdavekchtivá dívčina by se do roka mohla vdát.

1.prosincebude na řadě písmeno „C” jako cukroví.