„Kandidaturou Broumova chceme ukázat, že i malé venkovské město může hrát sebevědomou roli v urbanizovaném světě. Kandidatura není a nebude o velikosti a financích - naopak, bude postavená na silném příběhu, který se opírá o svou bohatou historii a odhodlané lidi, kteří zde žijí dnes. I tím můžeme být inspirací,“ vysvětluje starosta Jaroslav Bitnar, který věří, že kultura může být klíčovým aspektem budoucnosti regionů.

Ani ne osmitisícový Broumov má ambici zařadit se po bok dalších menších evropských měst, která s kandidaturou i přes svou "velikost" uspěla – co do počtu obyvatel je nejbližší Broumovu hlavní město Malty Valletta (6444 obyvatel), která byla EHMK v roce 2018 a má tedy ještě o cca 1000 obyvatel méně než Broumov.

Na projektu bude město spolupracovat s dalšími významnými aktéry z regionu. „Evropa hledá příklady dobré praxe měst, která řeší různé typické problémy, ale zároveň ukazují cestu ostatním - mají úspěchy a jsou připravená dále aktivně působit.

V tomto ohledu má Broumov bezesporu co nabídnout, je to ‚Velké malé město!‘, které už mnoho let podporuje kulturní emancipaci. Výsledkem je řada projektů evropského formátu a také pozitivní dopady na rozvoj území,“ je přesvědčen Jan Školník z Agentury pro rozvoj Broumovska.

Že jde o kandidaturu nejen Broumova, ale i celého regionu připomíná Žaneta Vávrová, která zastupuje další partnerskou organizaci. „Broumovsko vnímáme jako živou kulturní krajinu, kterou z velké části benediktini od počátku budovali jako funkční celek, jako jeden ekosystém a na to bychom měli navázat,“ přiblížila okruhy kandidatury.

Příběh Broumova chce ukázat, že Evropa je kontinentem silných regionů, kde se stírají pojmy centra a periferie.

„Díky kulturnímu rozměru projektu je třeba otevřít témata jako historie města, jeho identita, vazby na region a širší evropské souvislosti, rozvoj kulturní infrastruktury a definování klíčových rozvojových oblastí, v kterých je město buď kompetentní na evropské úrovni, nebo chce této úrovně dosáhnout,“ dodala radní pro kulturu Monika Lukašáková, která bude hlavní koordinátorkou kandidatury. Ta na otázku „Čím si Broumov zaslouží, aby se stal Hlavním evropským městem kultury?“ odpověděla: „Vzpomeňte si, jak Broumov vypadal před osmi lety, a podívejte se, jak vypadá dnes – za poslední roky ušel dlouhou cestu a v roce 2028 bude ještě dále.“

Broumov na cestě k titul kulturního lídra budoucnosti chce uspět i navzdory některým nelichotivým faktorům, jako jsou vyloučené lokality s problémovými obyvateli nebo hrozivé 201. místo v tabulce 206 českých měst, v nichž se hodnotí kvalita života.

Evropský titul by mohl Broumovu pomoci

„Broumov je na svou velikost mimořádně kulturní město, které si je vědomo svých problémů a limitů, a kandiduje právě proto, aby s nimi bojovalo. Projekt EHMK je o celkové transformaci města a regionu – kulturu vnímá v nejširším slova smyslu a intenzivně přispívá k řešení problémů.

Inovacemi pomáhá společnosti k prosperitě, pomáhá s cestovním ruchem i jeho negativními vlivy a díky pozornosti, kterou městu přinese, také otevírá možnosti pro nová partnerství,“ věří radní pro kulturu Monika Lukašáková, a dodává, že důležité je zapojení obyvatel z města a regionu, místních kulturních aktérů, ale i spolupráce s partnery z Česka, sousedních zemí i mezinárodní partnerství.

„Chceme ukázat, že venkovské město budoucnosti může být sebevědomou součástí většího celku a zároveň si uchovat svoji vlastní identitu.“

Termín pro přihlášení do soutěže je stanoven na rok 2022. Kandidaturu Broumova přijal pozitivně také Královéhradecký kraj, který již projektu udělil záštitu.

Iniciativa, která vedla k zahájení projektu Evropské hlavní město kultury, vznikla v roce 1985 díky řecké ministryni kultury Melině Mercouri. Během uplynulých 35 let se charakter i cíle vyvíjely, měnil se i právní základ a priority, k čemu by měl titul městům sloužit.

Z podoby festivalu a přehlídky se pojetí EHMK posunulo směrem ke komplexnímu projektu, který kulturní impulzy využívá ke strategickému rozvoji daného města. Smyslem vyhlášení je stočit evropský kulturní život do centra specifického regionu a díky kultuře a umění v něm zlepšit kvalitu života a posílit komunitní cítění obyvatel.

Dodnes bylo označení uděleno více než 60 městům v Evropské unii, letos se jím pyšní například chorvatská Rijeka a irský Galway. Česká republika naposledy získala titul v roce 2015, vybráno bylo město Plzeň.

Jiří Řezník