Před svatostánkem stojí na zemi pozlacené předměty. Natažené lano mezi věží kostela a tažným zařízením automobilu dává tušit, jakým stylem se pozlacený atribut sv. Barbory a makovice na věžičku dostanou. Otec a syn Dvořákovi na střeše otovického svatostánku pracují již sedm let. V poslední etapě své práce ji pokrývali španělskou břidlicí. „Snažili jsme se použít co nejlepší materiál a španělská břidlice je kvalitnější než ta česká,“ říká tesař Jaroslav Dvořák s tím, že pro dražší materiál se rozhodli navzdory tomu, že na něj dopláceli.

„Překročili jsme sice cenový limit, ale pojali jsme to jako náš sponzorský dar na kostel,“ dodává tesař, podle jehož slov byl největším problém v totálně zdevastovaných nosných prvcích celého krovu. „Léta do něj teklo a dařilo se tu dřevomorce. Ještě nás čeká věž kostela, kterou budeme dávat do mědi,“ dodává, že příští rok by měla být střechy dokončena kompletně.

Kostely se na Broumovsku opravují na více frontách. Od roku 2007 se farnosti povedlo na opravu broumovské skupiny kostelů získat přes 100 milionů korun. Z toho 42 milionů bylo z prostředků fondů Evropské unie – z nichž byly opraveny kostely v Ruprechticích, ve Vernéřovicích a opravuje se i v Heřmánkovicích. Ostatní kostely se opravují kombinací ministerského programu Záchrany architektonického dědictví, Královéhradeckého kraje a soukromých dárců.

Někde je to běh na dlouhou trať

Zatímco někde se vyloupne z oprýskané popelky nový skvost relativně rychle, jinde je to běh na dlouhou trať. Rychlost postupu prací je způsobena odlišným zdrojem financování oprav barokních skvostů.

„Možná se těch sedm let na střeše zdá jako dlouhá doba v porovnání s nedávnou opraveným kostelem sv. Jakuba v Ruprechticích,“ je si vědom děkan Římskokatolické farnosti Broumov Martin Lanži v narážce na nedávno odstraněné lešení ruprechtického svatostánku, kde byla za dva roky opravena střecha i fasáda. Má pro to ale jasné vysvětlení - prostředky z EU jsou sice časově omezené ale jsou k mání okamžitě. „Proto kostely ve Vernéřovicích a Ruprechticích prošly markantní změnou k lepšímu v krátkém čase,“ vysvětluje Martin Lanži.

Naopak kostely v Otovicích a ve Vižňově jsou opravovány z ministerského programu Záchrany architektonického dědictví, který má jiný systém dávkování.

„Tento program neumožňuje tak masivní možnost čerpání prostředků. Společně s dalšími zdroji získáme ročně na kostel kolem milionu korun. Je to dlouhodobý proces, ale snažíme se tímto způsobem krok za krokem kostely opravovat,“ dodává farář. Jeho slova potvrzuje otovický starosta Petr Novák. „Každoroční objem financí není sice závratný, takže práce jdou pomaleji, ale každý rok nám něco přijde,“ říká Novák, a doufá, že sv. Barbora v Otovicích bude brzy stejně reprezentativní jako sousední kostely v Martínkovicích a Božanově, které se začaly opravovat jako první.

Transport zrestaurovaných atributů vytažených na „lanovce“ proběhl bez závad stejně tak jako jejich osazení na místo. Ještě před tím byla do makovice vložena schránka se zprávou o stavu současnosti. „Je zajímavé, že v kostelech ve Vernéřovicích a v Ruprechticích byla při demontáží schránka objevena, ale tady jsme žádnou nenašli. Teď již tam je,“ uzavřel děkan Martin Lanži.

Kostely tzv. „broumovské skupiny kostelů“ byly na území klášterního panství postaveny podle plánů nejlepších architektů své doby - Kryštofa Dientzenhofera  a jeho syna Kiliána Ignáce v poměrně krátkém časovém rozmezí mezi lety 1709 - 1743. V souladu s barokní symbolikou jsou kostely na Broumovsku stavěny tak, aby byly zdaleka viditelné a tvořily v krajině jakousi navigaci. Bezesporu lze říci, že tento ojedinělý soubor barokních kostelů je právem považován díky své ucelenosti a rozsahu za architektonický skvost nejenom Čech a každý kostel je možné označit za barokní perlu.