Přestože na opravy kláštera byl pouze rok a projekt se nakonec protáhl, vracení mnohamilionové dotace obnovu neohrozilo.

Kompletní rekonstrukcí si prošla celá klášterní zahrada a dvě patra kláštera, která navazují na současné nově vzniklé vzdělávací centrum.

V budově se rovněž restaurovaly historické fresky z osmnáctého století, které překrývala další vrstva barvy a při odbourání jedné z příček se objevily, jak říká architekt Jan Slavík, který měl nad rekonstrukcí dohled, „zajímavé malůvky".

„Jsou to nástěnné malby, které vyjadřují historii sedmileté války. Kresby znázorňují různé scény, například z obléhání Prahy nebo Olomouce. Na malbách je také znázorněno, jak pruská vojska obléhají rakouská města, ale například i pohled na Kladsko, když tam ještě nestála cihlová pevnost. Malby se objevily při rekonstrukci a tak se opravily do původního stavu a zůstaly zachované," upřesňuje Jan Slavík.

U nástěnné malby je vidět všechny detaily. „Na malbách například vidíte, jaké mají vojáci kabáty, kolik mají knoflíků, nebo že vojáci sedí ve stanu a pijí víno. Má to takový charakter komiksu," říká Slavík.

Jan Slavík upřesnil, že při restaurování fresky a nástěnné malby je velký rozdíl. Vysvětlil, že na stropní fresky se pozorovatel dívá z dálky, a tak je rozhodující plocha a barevnost. Detail prý není tolik důležitý. U nástěnné malby na svislých stěnách, i když nejsou až tak precizně vytvořené umělecky, je vidět všechny detaily.

Parkety se blýskají jako na zámku

V místnosti s freskami se osadila okna se sklem proti UV záření a nově se nainstalovalo topení, aby se mohla udržovat stálá teplota. Restauroval se také historický obraz znázorňující císařské ležení mezi Broumovem a Meziměstím. Jsou opravené i parkety, které jsou nablýskané jak na zámku. Při rekonstrukci se zachovalo vše v původním stavu. Je ale použito i několik moderních prvků, které jsou citlivě začleněny do historického rázu.

Při rekonstrukci se stavbaři snažili přizpůsobit podmínky tak, aby se historické dílo dochovalo i pro příští generace. Rekonstrukce se týkala jen části kláštera tak, aby se objekt mohl co nejvíce využít. Celkovou revitalizací si prošla také klášterní zahrada a přilehlé budovy. Než se začalo na zahradě pracovat, tak byl proveden archeologický průzkum, ale prý se nic zvláštního neobjevilo. „Žádné středověké stavby ani poklad tam nebyly," říká Jan Slavík.

První, co se během oprav začalo restaurovat, byla brána u vchodu. Ta je raně barokní a má na sobě data a erby, které jsou z jedné strany klášterní a z druhé konventní. Jsou tam také letopočty a monogramy opatů, za nichž se stavělo.

„Zklamala nás kanalizace. Z dětství vím, že se tady ze Stěnavy čerpala voda na náměstí do kašny. Okolo kláštera vedlo potrubí. To jsme potřebovali najít hlavně kvůli kanalizaci. Dokonce i na historických mapách je zakreslené, ale bohužel jsme na něj nenarazili," posteskl si Slavík.

Na zahradě se postavil také kuželník, který tu kdysi stával. Jde o novostavbu, je však udělaná podle historické stavby. Původní stavba se nezachovala, spadla.

Při stavbě zachovali původní technologii

„Podle zachovaných podkladů se udělalo zaměření a důležité bylo zachovat historické tesařské konstrukce. Hlavně co se týká spojení jednotlivých trámů a minimální použití železa. Všechny tesařské práce se dělaly pomocí dřevěných kolíků a nebo různých způsobů začepování. Jakási dokumentace z první republiky byla a znali jsme i rozměry kuželníku, byla k dispozici i fotodokumentace. Podle toho se udělala replika. Museli se zachovat také stavební postupy. To byla i podmínka památkové péče. Tím řemeslníci dokázali, že dovedou pracovat i jako jejich dědové. I když to nemá historickou patinu, má to historickou technologii. Vše včetně krytiny odpovídá původní stavbě," uvedl ke stavbě kuželníku Slavík.

Na zahradě se restaurovala také částečně poškozená poškozená kašna. Z ni byla kdysi zcizená nejdůležitější část, ze které tryská voda a která byla heraldicky zpracovaná. „Naštěstí jsem to měl vyfotografované. Věnuji se klášteru už pětadvacet let, tak jsem to před krádeží stihl vyfotit. Podle toho se udělala replika. Významné to je tím, že z jedné strany je chrlič heraldický, tam byly růže znak konventu, a z druhé strany je znak kláštera, ostev osekaná větev. To je důležité, aby tam bylo. Poškozené části se musely rozebrat a vytmelit, a potom staticky zajistit," popsal Jan Slavík.

Plně funkční je také vodárenská věž, která je napojená na čerpání vody ze Stěnavy. Opravila se rovněž hradební kamenná zeď. Obnovil se skleník, který byl v havarijním stavu a dnes je plně funkční. Obnovily se i rozpadlé kůlny, v nichž je nyní instalována divadelní scéna.

Zahrada k setkávání i k odpočinku

Zahrada je kompletně zrekonstruovaná a po otevření v příštím týdnu bude přístupná veřejnosti. Bude se v ní pořádat řada kulturních akcí, ale bude sloužit i k odpočinku. Rozsáhlá rekonstrukce už byla ukončená, ale do budoucna se počítá ještě s další úpravou kláštera s tím, aby se celý obnovil a využil hlavně pro kulturně vzdělávací účely. S tím je potřeba vybudovat i další zázemí. Mniši se do kláštera totiž vrátí už jen těžko a památka si využití zaslouží. V návrhu je i vybudování ubytování s tím, že by se provedlo v původním stylu cel, v nichž byli ubytovaní mniši.

„Vše je ale otázkou peněz. Prozatím to je jen návrh. Chceme ale udělat maximum pro to, aby se to uživilo," dodává Jan Slavík. Ten byl prvním správcem kláštera po revoluci. Nyní zde působí jako technický zástupce a dozor nad restaurátory.

„Klášter znám celkem podrobně. Vyrůstal jsem v Broumově, tak ho znám už od dětství. Za těch pětadvacet roků, co v klášteře pracuji, tak se udělalo hodně práce a jsem spokojený. Pokud mně zdraví dovolí, tak tady chci vydržet co nejdéle. I když už čtyřicet let bydlím v Jaroměři, do rodného Broumova rád dojíždím," uzavřel Slavík.