„Věděli jsme, že se to bude projednávat, a předpokládali jsme, že broumovský hřbitovní kostel bude mezi národní kulturní památky zařazen,“ je potěšen nedávným rozhodnutím vlády správce benediktinského kláštera v Broumově Přemysl Sochor, pod jehož správu dřevěný kostel patří.


Kromě toho, že zařazení do kategorie národních kulturních památek je otázkou prestiže, je to pro kostel dobré i z praktických důvodů. Zatímco na údržbu “jenom“ kulturní památky má vlastník povinnost přispět určitou částkou, v případě národní kulturní památky je vysoká pravděpodobnost, že ze státních prostředků bude zaplacena údržba a opravy v plné výši. Například střecha se musí natírat každé dva roky, náklady jsou vysoké, takže každá ušetřená koruna se bude hodit jinde.


Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarší dřevěnou sakrální stavbou ve střední Evropě. Podle údajů břevnovského kláštera byl předchůdce současného kostela postaven už v roce 1177. Po vypálení husity byl znovu postaven po roce 1449. Ochoz po obvodu kostela byl obnoven za opata Tomáše Sartoria na konci 17. století. V ochozu jsou umístěny renesanční i empírové náhrobníky a zavěšeny desky s kronikářskými zápisy.


Vchody jsou osazeny gotickými portálky, uvnitř trámový strop s částečně dochovanou původní ornamentální a zoomorfní polychromií z poloviny 15. století. Nejstarší autenticky dochovaný dřevěný kostel je výjimečnou ukázkou lidové architektury.


Přestože je kostel v relativně uspokojivém stavu, zub času hlodá do dřeva například v ochozu, kde jsou na některých místech nahnilé okraje prken.
Věřící na bohoslužby do kostela Panny Marie docházejí jen několikrát v roce. Jak nám sdělil farář Martin Lanži, bohoslužby se zde konají pravidelně jen o dušičkovém týdnu od 1. do 8. listopadu. Jinak je kostel určen zejména pohřebním obřadům.

Také novoměstský zámek se stal novou národní kulturní památkou

Kromě zmiňovaného broumovského kostela Panny Marie rozšířil nyní nově soupisku národních kulturních památek Náchodska také zámek v Novém Městě nad Metují.


Původní tvrz z počátku 16. století byla renesančně rozšířena ve 2. polovině 16. století a o přibližně sto let později byla provedena významná přestavba podle plánů Carla Luraga. V letech 1909–11 přistoupili noví majitelé chátrajícího zámku k velkorysé obnově podle návrhu Dušana Jurkoviče, který v zásadě respektoval barokní podobu a podle moderních zásad památkové péče pouze tam, kde by nedošlo ke zničení hodnotných starších artefaktů, doplňoval a obohacoval architekturu zámku o další díla. Na celkové podobě interiérů řešených v ucelené koncepci se podílela celá řada tehdy významných umělců. Vznikl tak velmi osobitý celek, který nemá mezi našimi zámky obdobu.


Kromě již zmiňovaných nejnovějších národních kulturních památek jsou na Náchodsku ještě další čtyři místa patřící do vybrané společnosti českých vzácností. První z nich nese pořadové číslo 150 a patří Ratibořicím a zdejšímu Babiččinu údolí i se zámkem. Ratibořice jsou NKP už tři desítky let. V seznamu dalších národních kulturních památek má číslo 210 benediktinský klášter a kostel sv. Vojtěcha v Broumově a číslo 211 patří souboru pevnostního systému Dobrošov. Pod číslem 269 se pak skrývá Náchodský zámek „vršku kulatého.“