Jejich řádění má však učinit přítrž vyhláška, jež povolí jejich odstřel i lidem, kteří na sobě nemají mysliveckou kamizolu.

„Tyto druhy nám dělají problém dlouhodobě. Jsou to všechno druhy invazivní. Ne že by jejich počet byl enormní, ale už jsme měli potřebu celou situaci řešit,“ řekla vedoucí správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová, jejíž podpis se od začátku února skví pod návrhem vyhlášky k povolení odlovu geograficky nepůvodních druhů živočichů na území CHKO Broumovsko. „Doufáme, že toto opatření přispěje k účinější regulaci těchto invazivních druhů, protože rozšiřuje oprávnění k jejich lovu na všechny držitele loveckých lístků. Zatímco podle zákona o myslivosti je k jejich lovu oprávněna pouze myslivecká stráž,“ dodala vedoucí CHKO.

Odstřel tří nežádoucích druhů, které nemají v české přírodě přirozeného nepřítele, nebude však pro broumovské lovce žádnou jednoduchou záležitostí. Většinou se totiž jedná jedná o velmi ostražitá zvířata, často s noční aktivitou a jejich lov není snadný

Norek americký se v broumovských hvozdech vyskytuje jen v desítkách kusů, ale i tak dokáže napáchat velké škody. „Je agresivní a loví hlavně ryby a raky,“ uvedla Hana Heinzelová a dodala, že výskyt této lasicovité šelmy byl v lesích poprvé zaznamenán v roce 2013. Naopak již od šedesátých let minulého století se mezi stromy prohání přistěhovalec z Asie – psík mývalovitý. Do Česka byl zavlečen kvůli touze po jeho kožešině. Na první pohled působí zvíře roztomile, myslivcům i ochranářům ale způsobuje problémy. „První nález psíka mývalovitého byl učiněn v šedesátých letech minulého století, Nejvíce byl rozšířen na přelomu tisíciletí. Nyní se jeho zdejší populace počítá na stovky kusů,“ nechala se slyšet Hana Heinzlová. Psík mývalovitý požírá hlavně chráněné druhy obojživelníků a bezobratlých a i kvůli němu němu ubývají také ptáci žijící na zemi nebo v nižších křovinách.

Velkou neplechu také dělá nejčerstvější přistěhovalec ze Severní Ameriky - mýval severní. „Na Broumovsku se od roku 2017 vyskytuje maximálně několik jedinců. I on zde však nemá přirozeného nepřítele a ohrožuje hnízdiště vodních a mokřadních ptáků. Také decimuje populaci původních druhů raků a,přenáší řadu nemocí, například psinku či vzteklinu,“ dodala Hana Heinzelová.