VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Budou v novinách jen hezké a příjemné zprávy?

Východní Čechy - Zákon známý jako „tiskový“ má také jiné přezdívky: náhubkový či cenzurní; zpravodajství budoucnosti považují redaktoři za okleštěné. V praxi jeho užívání lze totiž spatřovat již dopředu určité rozpory.

3.4.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/archiv

Jedním z paradoxů je například od nynějška nutný písemný souhlas s uveřejňováním informací, který je u celebrit či politiků možné získat předem, a to s platností do odvolání.

Ústavní stížnost v dohledu

Takový souhlas však není ochoten předem poskytnout ani demokratický poslanec Josef Ježek, který sám pro tento zákon zdvihl ruku: „Nás, kdo jsme pro tento zákon hlasovali, motivovaly úniky odposlechů,“ zdůvodnil Josef Ježek své rozhodnutí. Trestní sazbu nepodmíněných pěti let, hrozících novináři, který by zákon porušil, považuje za neadekvátní: „Je to příliš tvrdé,“ řekl Ježek.

„Proti části zákona o odposleších je směřována ústavní stížnost, kterou připravujeme s kolegou Petrem Pithartem,“ řekl senátor Miroslav Antl. Také žádat o souhlas osobu, o které chce novinář psát, považuje Antl za nesmysl: „Média mají mít právo informovat o všem vyjma informací, poškozujících taktiku vyšetřování. Jsem pro to, aby investigativní část novinářů odkrývala veřejnosti vše, co je v jejím zájmu.“ Tímto se názorově sbližuje senátor Antl s poslancem Ježkem: „Politici a média by měli žít v symbióze.“

Až se zákon projeví

„Nevzpomínám si na případ v našem regionu, ve kterém by se policie dostala s médii do střetu,“ vyjádřil se Pavel Vymetálek z tiskového odboru policejního ředitelství Rychnov nad Kněžnou k otázce, zda považuje přijatý zákon z hlediska své praxe za potřebný. „Čekáme, jak se tento zákon projeví v praxi,“ dodal Vymetálek. „Zveřejňování podrobností případu například oběti zneužití je samozřejmě škodlivé vzhledem ke vzniku sekundárního posttraumatického syndromu,“ uvedl senátor Miroslav Antl. Tyto kauzy však již v této chvíli ošetřují etické kodexy jednotlivých redakcí.

-------------------------------------------

Hlavní zásady k výkladu zákona č. 52/2009 Sb.

Obsah zákona č. 52/2009 Sb.

Zákon č. 52/2009 Sb. (dále jen „Zákon“) novelizuje několik dalších předpisů a to Trestní řád, zákon o přestupcích, zákon o ochraně osobních údajů a Trestní zákon.

Zákon přitom reguluje čtyři základní okruhy otázek:

1. Poskytování informací o osobách jakkoliv zúčastněných na trestním řízení ze strany orgánů činných v trestním řízení;
2. Zveřejňování informací umožňujících zjištění totožnosti obětí v Zákoně vyjmenovaných trestných činů;
3. Zveřejňování informací o nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 Trestního řádu nebo informací z takového odposlechu získané nebo informací získaných sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3 Trestního řádu;
4. Sankce za porušení výše uvedených zákazů.

I. Poskytování informací o osobách jakkoliv zúčastněných na trestním řízení ze strany orgánů činných v trestním řízení

§ 8a Trestního řádu
(1) Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka; takové informace mohou v nezbytném rozsahu zveřejnit pouze pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení.
(2) Při poskytování informací podle odstavce 1 orgány činné v trestním řízení zvlášť dbají na ochranu osobních údajů a soukromí osob mladších 18 let.
(3) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.

II. Zveřejňování informací umožňujících zjištění totožnosti obětí v zákoně vyjmenovaných trestných činů

§ 8b odst. 1 až 3 Trestního řádu
(1) Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace o osobách uvedených v § 8a odst. 1 pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům. O tom musí být tyto osoby poučeny.
(2) Nikdo nesmí v souvislosti s trestným činem spáchaným na poškozeném jakýmkoli způsobem zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti poškozeného, který je osobou mladší 18 let nebo vůči němuž byl spáchán trestný čin kuplířství nebo šíření pornografie nebo některý z trestných činů proti životu a zdraví, svobodě a lidské důstojnosti nebo proti rodině a mládeži.
(3) Zveřejnění obrazových snímků, obrazových a zvukových záznamů nebo jiných informací o průběhu hlavního líčení nebo veřejného zasedání, které by umožnily zjištění totožnosti poškozeného uvedeného v odstavci 2, je zakázáno.

§ 8b odst. 4 a 5 Trestního řádu
(4) Pravomocný rozsudek nesmí být zveřejněn ve veřejných sdělovacích prostředcích s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a bydliště poškozeného uvedeného v odstavci 2. Předseda senátu může s přihlédnutím k osobě poškozeného a povaze a charakteru spáchaného trestného činu rozhodnout o dalších omezeních spojených se zveřejněním pravomocného odsuzujícího rozsudku za účelem přiměřené ochrany zájmů takového poškozeného.
(5) Zákaz zveřejnění informací uvedený v odstavcích 2 až 4 neplatí,
a) umožňuje-li jejich zveřejnění tento zákon,
b) je-li jejich zveřejnění nezbytné pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení, nebo
c) k jejich zveřejnění dá poškozený předchozí písemný souhlas; je-li poškozený mladší 18 let nebo je zbaven způsobilosti k právním úkonům anebo je jeho způsobilost k právním úkonům omezena, musí dát takový souhlas také jeho zákonný zástupce

III. Zveřejňování informací o nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 Trestního řádu nebo informací z takového odposlechu získané nebo informací získaných sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3 Trestního řádu.

§ 8c Trestního řádu
Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nikdo nesmí bez souhlasu osoby, které se takové informace týkají, zveřejnit informace o nařízení či provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 nebo informace z něj získané, údaje o telekomunikačním provozu zjištěné na základě příkazu podle § 88a, nebo informace získané sledováním osob a věcí podle § 158d odst. 2 a 3, umožňují-li zjištění totožnosti této osoby a nebyly-li použity jako důkaz v řízení před soudem.

Sankce
Sankce zavedené Zákonem jsou poměrně přísné, Úřad pro ochranu osobních údajů může udělit pokutu do výše 5.000.000,- Kč a v některých případech se může jednat o trestný čin se sazbou trestu odnětí svobody až 5 let.

Autor: Iva Růžičková

3.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Počítání volebních hlasů.

V hradeckém kraji vystavili voliči účet i architektům krajské koalice

Soňa Marková

Těším se na to, co mi život přinese nového, říká Soňa Marková

Triumf ANO, debakl levice, Bělobrádek uhájil křeslo o 173 hlasů

Královéhradecký kraj - Volby do Poslanecké sněmovny na území Královéhradeckého kraje de facto kopírovaly výsledek v celé České republice. Drtivým způsobem vyhrálo hnutí ANO, těžkou porážku utržily levicové strany.

Volební účast v kraji převýšila celostátní průměr. Na 12. mandát to nestačilo

Hradec Králové - Lidé v Královéhradeckém kraji jsou odpovědnější a k volbám jich chodívá více, než je celostátní průměr. Letos k volebním urnám dorazilo 63,25 procenta oprávněných voličů.

Jan Birke: „Musíme zachránit značku ČSSD"

Královéhradecko /ROZHOVOR/ - Lídr královéhradecké krajské kandidátky ČSSD Jan Birke svůj post poslance obhájil, ale po skončení voleb a sečtení hlasů bylo vidět, že k radosti má daleko.

Martin Jiránek: „Je vidět, že se lidem současný styl politiky přestal líbit"

Hradec Králové /ROZHOVOR/ - Lídr Pirátů v královéhradeckém kraji Martin Jiránek (39) není v politice nováčkem. Působí jako trutnovský zastupitel i jako zastupitel Královéhradeckého kraje. Nově však zasedne také ve sněmovně, kam se s Piráty probojoval v právě skončených volbách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení