„Je to takový styl života,“ usmívá se předseda Caravan clubu Šumperk Jaroslav Mačát, který před časem se zhruba čtyřmi desítkami jemu podobných kočovníků na pár dní zakotvil v autokempu Bučnice u Adršpašsko-teplických skal.
„První karavan jsem si postavil sám, pak jsem ho prodal a postavil druhý. Teď už mám čtvrtý,“ vzpomíná vitální důchodce na své začátky, které se datují do doby, kdy nebylo k mání skoro nic. „Dneska jsou možnosti úplně jinde. Ale je to hlavně o financích,“ je si vědom, že karavaning je nákladná záležitost. „Je mi 72, času mám dost, ale těch peněz už není tolik. Na těch deset, dvanáct výjezdů po tuzemsku mi to naštěstí stačí,“ říká Jaroslav Mačát, který se svým karavanem už setrvá.
Hned vedle stojí karavan 45letého Dušana Soumara z Broumova, který je v pořadí jeho třetí. Koupil ho za 150 tisíc a pohodlně se v něm vyspí čtyřčlenná rodina. „Když jsme před lety jeli na dovolenou na Nové Mlýny a viděl jsem, jak tam najíždějí karavany a jaká to je pohoda, tak jsem ho hned po návratu z dovolené začal shánět. Do měsíce byl doma,“ usmívá se. Před těmi 20 lety stál karavan kolem 40 tisíc. V současnosti pořídit slušný za sto tisíc je skoro zázrak.
Kdo si ale myslí, že karavanisté, kteří si s sebou vozí svůj pojízdný domov, mají ubytování v kempu levnější, ten se mýlí. „Když půjdu do chaty, tak platím za noc pro dvě osoby 450 korun, a když přijedu s karavanem, tak platíme ve dvou 490,“ má spočítáno podle ceníku další z kočovníků a rozepsané jednotlivé položky jeho slova dokazují.
Během našeho povídání se nad autokempem spustila průtrž obohacená o kroupy a během několika minut se ukázalo, jak je důležité vybrat správné místo pro „ukotvení“ karavanu a vypnout přístřešek před ním. „To je taky novinka - že se platí i za přístřešek ke karavanu,“ zmiňuje další příspěvek, který cenu pobytu denně šroubuje o desítky korun nahoru.
