Text trestního oznámení
na neznámého pachatele
pro Deník vypracoval bývalý královéhradecký státní zástupce
Miroslav Antl.

Deník vás coby odborníka požádal o názor na případ. Vy jste doporučil okamžitě podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Proč?
Ten případ opravdu nelze podceňovat. Jde skutečně o závažné a nebezpečné jednání, jak jste je popsala ve svém článku, a to i z hlediska možného ohrožení většího počtu osob. Podle mne je nutno obdobným praktikám razantně zabránit, lépe řečeno je nekompromisně postihnout.

Jak se prokazuje psychická újma u takového morálního podvodu?
Vámi popsané jednání je podle mne už samo o sobě takzvaným morálním podvodem, přesněji trestným činem poškozování cizích práv. Pokud by znalec psycholog vyšetřením zjistil vážnou újmu na psychickém zdraví některé z žen, může jít také o těžké ublížení na zdraví, tedy o další trestný čin.

Jak bude policie postupovat? Je odesilatel zpráv dohledatelný?
Policie ČR by měla ihned zahájit úkony trestního řízení, zajistit veškeré dostupné důkazy a po ustanovení pachatele jej začít trestně stíhat. Ten, nebo ta po sobě zanechal dost stop jako IP adresa, foto, číslo SIM karty a podobně, a tak by neměl být problém jej najít a popřípadě izolovat.

Soudní znalec se domnívá, že by se mohlo jednat o psychotickou osobnost. Do jaké míry se při hodnocení trestných činů přihlíží k duševnímu stavu pachatelů?
Souhlasím s ním. Určitě bude nutno zkoumat jeho duševní stav – a pokud bude zjištěna závažná duševní porucha či choroba, izolovat tuto osobu v psychiatrické léčebně. Pokud by byla příčetná, je dle mého názoru nebezpečná a měla by skončit v kriminále.

V tomto případě se jednalo o případné trestné činy na skupině obyvatel. Může taková skupina podat trestní oznámení hromadně, nebo je může podávat pouze fyzická nebo právnická osoba?
Trestní oznámení může prakticky podat kdokoliv a ostatní ženy mohou podat samostatná trestní oznámení, anebo se v rámci vyšetřování připojit jako poškozené. Jsem velice rád, že se „role oznamovatele“ ujal váš Deník, respektive pan šéfredaktor jako statutární orgán.

Mnoho obyvatel nemá právní povědomí, kdo jim v tom případě může pomoci? Mohou se obrátit o bezplatnou pomoc například na občanská poradenská střediska?
Určitě ano. Vždycky doporučuji (na přednáškách i ve svých publikacích) obrátit se na různé nestátní organizace, jakou je například Bílý kruh bezpečí. Tam pracují erudovaní odborníci, kteří občanům zdarma poradí, co mají udělat, popřípadě jim při tom účinně pomohou.

Znáte podobný případ praxe?
Neznám. Já jsem se setkával s těmi nejzávažnějšími případy, kdy už bylo na pomoc pozdě, kdy například psychopatický vrah zabíjel, anebo kdy třeba došlo k vraždě novorozeného dítěte matkou. Ale, jak jsem řekl, i tenhle případ považuji svým rozsahem a následky za závažný.

Jsou osoby, které trestní oznámení podají, informovány o průběhu vyšetřování? Mohou policii sdělit případná podezření?
Podle trestního řádu je povinen policejní orgán, popřípadě státní zástupce, vyrozumět poškozeného. Oznamovatelé jsou vyrozumíváni, pouze když o to požádají. V každém případě je přínosná jakákoliv informace, která vede k odhalení a usvědčení pachatele.