Zmapovat co největší území příhraničí Broumovska s cílem co nejpřesnějšího možného odhadu počtu vlků, kteří se v oblasti vyskytují - to byl smysl celoplošného mapování vlka obecného na Broumovsku a v blízkém okolí, kde byl v předcházející sezóně 2019/2020 potvrzen výskyt tří vlčích smeček. „Snažili jsme se pokrýt co největší oblast, takže jsme vyrazili do teritorií všech tří smeček v Javořích horách, Broumovských stěnách a Vraních horách u Adršpachu,“ říká koordinátor Vlčích hlídek Jan Koranda z Teplic nad Metují.

K pátrání si více než dvě desítky „stopařů“ vybraly víkend v polovině února, kdy byla dostatečná sněhová pokrývka, která lidem z tzv. Vlčích hlídek, ochráncům přírody od nás i z Polska a dalším dobrovolníkům měla hledání stop usnadnit.

„Největší pokrytí území se nám podařilo v sobotu 13. února, kdy jsme obsáhli celkem 14 tras o celkové délce 179 km. Následující den se podařilo pokrýt osm tras o délce 85 km,“ uvedl koordinátor projektů na ochranu velkých šelem Miroslav Kutal.

První den se podařilo potvrdit výskyt ve všech třech předpokládaných teritoriích vlků. „Většinou se jednalo o stopní dráhy několika jedinců. Často byl na stopních drahách nalezen typický trus nebo moč,“ uvedl s tím, že do vyhodnocení nebyly zařazeny neprůkazné nebo nedostatečně zdokumentované údaje.

Celkem byl během celoplošného mapování potvrzen na Broumovsku výskyt 8 až 10 vlků. Jak ale uznávají sami ochránci šelem blíží se toto číslo spíše minimálnímu počtu jedinců ve vytyčené oblasti. "Klimatické podmínky v noci, která mapování předcházela, nebyly ideální. Všechna zvířata tak nemusela být zjištěna."

Během širšího časového období (listopad 2020 – únor 2021) bylo s pomocí fotopastí a stopování zaznamenáno v Javořích horách nejvíce pět vlků (Nadleśnictwo Wałbrzych udává až devět), v Górách Stolowych nejvíce deset. "Celkem se tedy mohlo v zájmovém území během zimy nacházet 18-24 jedinců," připouštějí ochránci přírody.

Nabídky zúčastnit se mapování vlků na Broumovsku využil i chovatel ovcí a starosta Vernéřovic Tomáš Havrlant. Byl autorem petici za ochranu pastevectví, proti nekontrolovatelnému šíření vlčí populace a pokusil se docílit i změny současného právního stavu, který vlkovi v podstatě zajišťuje nedotknutelnost. „Pozorování vlků i rozeznávání jejich pobytových znaků se pro mě za posledních pět let stalo relativně častou součástí života. Mnohokrát jsem vlka zahlédl přímo na pastvinách - bohužel jsou pro mě tato setkání vždy spojena s potenciálním ohrožením mých zvířat,“ říká chovatel ovcí, podle nějž jsou zjištěné výsledky v rámci očekávání. „Chápu, že určit přesný počet vlků žijících v oblasti Broumovska je složité. Například naše nálezy na prošlé trase byly neprůkazné, jelikož stopy znehodnotil padající sníh. Ověřit proto například opakující se zprávu o pohybu většího vlčího jedince v blízkosti obydlí se nepodařilo. Osobně je pro mě ale důležitější informací počet škod způsobených vlky na hospodářských zvířatech než jejich celkový počet v oblasti,“ má jasno v otázce vlčí populace.

V minulém roce po útocích vlků zahynulo 183 kusů hospodářských zvířat, z nichž bylo 148 ovcí. Počet ohlášených vlčích útoků se zastavil na 72 případech, což je zhruba stejně jako ve dvou předchozích letech dohromady. V loňském roce kraj vyplatil poškozeným za škody způsobené vlky kolem 1,6 milionu korun. Počet vlčích útoků rok od roku stoupá. Zatímco v roce 2017 bylo ve 20 případech usmrceno 70 zvířat, o tři roky později počet ohlášených útoků stoupl na 72 a uhynulých zvířat bylo 183. 

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území České republiky se v roce 2020 nacházelo v České republice alespoň částečně dvaadvacet vlčích teritorií. Devatenáct z nich v pohraničních oblastech.