Přepočtem na klasickou čtyřčlennou rodinu může pět velkých měst na Náchodsku letos nabízet 95 volných bytů. Ty se uvolnily po lidech, kteří si v loňském roce zvolili život mimo městskou aglomeraci. Podle exkluzivních dat Deníku se z Náchoda, Broumova, Nového Města nad Metují, Teplic nad Metují a Jaroměře loni odstěhovalo 375 lidí. Žebříčku odchodů vévodí Náchod (145) a Broumov (84).

A zatímco v Náchodě berou čísla jen jako pouhou kolísavou statistiku, v Broumově na ně pohlížejí s výstražně zdviženým ukazováčkem. „Z dlouhodobého hlediska jsme se tímto problémem nezabývali. Migrace z měst tu je, ale lidé se také z vesnic stěhují za prací do města,“ nechala se slyšet tisková mluvčí náchodské radnice Nina Adlof. Naopak starosta Broumova Jaroslav Bitnar bere statistické údaje velmi vážně:

„Je to dlouhodobý trend. Bohužel je tu problém, že se nacházíme téměř na konci světa a navíc v chráněné krajinné oblasti.“

Výtluky na silnicích po zimním období.
Letošní zima přijde cestáře draho

Ještě na začátku minulého roku žilo v Broumově 7542 lidí. Statistika z 1. ledna však ukazuje, že za dvanáct měsíců se z města nad řekou Stěnavou odstěhovalo 84 obyvatel. „Je to dlouhodobý trend. Bohužel tu máme to „štěstí“, že žijeme nejenom na konci světa, ale také v chráněné krajinné oblasti. Lidé se sem tak moc nehrnou,“ posteskl si broumovský starosta Jaroslav Bitnar. Podle něj je Broumov v rámci celého kraje zatím opomíjenou Popelkou, které ještě nikdo nesmyl z tváře saze.

Zatímco větší města na Náchodsku řeší úbytek obyvatel, malé obce si mnou ruce. Vrací se sem život. Například do Rychnovku, Hořiček, Jásenné a Zábrodí se loni dohromady nastěhovalo 73 nových obyvatel.

Řešení? Jako v Mostě. Přesunout se

„Zatímco do Kvasin tečou miliardy a každý, kdo chce, může si tam na louce postavit červenou, zelenou či oranžovou krychli, my si tady nemůžeme postavit ani malou provozovnu. Musíme čekat, zda nám stavby posvětí správa CHKO. I to je jeden z důvodů, proč se sem lidi nestěhují,“ dodal první muž broumovské radnice, jenž jako další důvod broumovské emigrace vidí nedostatečné možnosti zaměstnání a ne zrovna prémiovou dopravní infrastrukturu. „V tomto směru je také naše atraktivita horší. Zaměstnavatelé se sem nehrnou a mladí se tak za prací stěhují jinam,“ dodal starosta s tím, že východiskem by bylo zrušení CHKO, přestěhování celého města blíže k Hradci Králové, ale také větší podpora státu.

„Je tu program Restart, ale náš kraj v něm není. Proč? Zvýhodnění se tak týká například Liberecka či jižní Moravy. Také bych byl rád, kdyby byly zvýhodněné i firmy, například snížením daňové zátěže při zaměstnávání místních lidí,“ dodal Jaroslav Bitnar.

Kostelci pomohla průmyslová zóna

Na opačném pólu osmasedmdesáti měst a obcí na Náchodsku se pak nalézá Červený Kostelec, kam se loni přistěhovalo 29 nových obyvatel. Podle starosty Rostislava Petráka na tom má velký podíl zdejší průmyslová zóna. „Dokážu se vcítit do kůže broumovského starosty. I my jsme se před lety pohybovali na podobných číslech, kdy nám lidi odcházeli. Beru to jako úděl měst na periférii. I proto jsem rád, že se tento trend otočil a migrace se zastavila. Velký podíl na stoupajících číslech má i zdejší průmyslová zóna,“ uvedl starosta Červeného Kostelce Rostislav Petrák, který za „návratem“ vidí i politiku radnice, která se stále snaží vylepšovat kulturní, sportovní, ale i rodinné zázemí.

„To je cesta. Chceme, aby se sem lidé po studiu vraceli a cítili se tady dobře. A čísla ukazují, že se nám to snad daří,“dodal Rostislav Petrák.

Polák v dodávce vezl 1500 kilogramů tabáku. Odhalili ho celníci.
Polák v dodávce vezl 1500 kilogramů tabáku. Odhalili ho celníci