Nakoupit si v prodejně Sirius v Jaroměři těsně před zavřením přijela zákaznice z Dvora Králové. Brala si patnáctikilový pytel se směsí krmení pro slepice. „Před třemi týdny stál 260 korun, teď je to o stovku více. Mám doma i kačeny a je to podobné,“ uvedla nakupující Denisa, která si nepřála zveřejnit příjmení. „V dnešní době nemá smysl kupovat zvířatům něco z obchodu. Bez vlastních zdrojů třeba brambor nebo šrotu se nevyplatí je chovat,“ dodala.
Prodavačka Štěpánka Hejzlarová z obchodu stojícím při hlavním tahu z Hradce Králové do Polska těžko hledala položky, které zdražily nejvýrazněji. Ceny jsou vyšší bez ohledu na druh sortimentu.
„Zdražení se týká všeho, nezáleží jestli jde o potravu pro psy, kočky nebo papoušky. Naši stálí zákazníci nakupují pořád, ale ptají se, jestli nemáme něco v akci. Je znát, že šetří,“ zamyslela se za pultem.
Pokaždé, když přijde nové zboží, tak jde něco cenově nahoru. „Zákazníci také říkají, že jejich miláček jí lépe, než oni sami,“ pousmála se.
U oblíbeného druhu granulí svého psa zůstává Denisa Váchová z Jaroměře. Oproti dřívějšku, kdy za dvanáctikilogramový pytel dala 1 100 korun, nyní platí o zhruba sto korun více. To je pro osmadvacetiletou maminku na mateřské dovolené ještě přijatelné.

„Zůstali jsme u nich, protože si myslíme, že se psovi kvalitní potrava vrací na zdraví. Ale kdyby to bylo výrazněji více, hledali bychom jinou variantu. Snažíme se nakupovat i pamlsky přírodního původu, ani z toho jsme neslevili. Co se týká potravin, raději sáhnu po levnějším zboží. A klidně kvůli tomu jedu s kočárkem do vzdálenějšího obchodu,“ uvedla Denisa Váchová.
Personál prodejen s chovatelskými potřebami napříč okresem se shoduje, že zdražování jejich zboží přišlo ruku v ruce s vyššími cenami potravin. Do nich se prý odráží hlavně zdražování energií a dalších komodit. Spolu s tím se mění i chování zákazníků.
„Někteří zatím nakupují stejně jako dřív, ale další museli přejít na lacinější zboží. Celkově k nám chodí méně lidí,“ odhadla Radka Rubáčková z Obchůdku pro mazlíčky na Masarykově náměstí v Náchodě. Sama má doma psa i kočku a za jídlo pro ně utratí měsíčně zhruba 1200 korun.
„Někteří zákazníci mi říkali, že začali nakupovat v supermarketu. Celkově bych však řekla, že lidi raději šetří na jídle pro sebe, než pro svoje zvířátka. Jsou lidé, kteří za ně měsíčně utratí tři až čtyři tisíce, jiní třeba jen tisícovku,“ dodala Rubáčková.
Danu Cibulkovou, která ráda venčí svého pejska v parku u divadla v Jaroměři, vyšší ceny potřeb pro zvířata příliš netrápí. Nakupuje totiž ve slevách v nedalekém supermarketu. A má přehled.

„Jakmile vidím slevu, koupím si granule, konzervy nebo kapsičky do zásoby. Třeba malá konzerva stojí 12 korun, zatímco běžně je za 17 korun. Větší konzervy za 40 korun bývají za dvacku. Necelé dvě kila granulí kupuji za 90, jinak stojí 160 korun,“ vyjmenovala různé druhy potravin pro psy.
Ale i pro kočky, protože ty má doma dvě. „Dá se to zvládnout, musíte jít prostě po slevách,“ doporučuje agilní důchodkyně se psem jménem Miki u nohou. Na název rasy si majitelka nemůže vzpomenout, ale podle všeho jde o českého teriéra. Ten patří k plemenům vhodným do bytu.
„Já mám malého pejska, ale myslím si, že se dají uživit i ti velcí. Desetikilový pytel, který stojí 700 korun se dá výhodně pořídit i za tři stovky. To vydrží celý měsíc,“ myslí si.
Ona sama je velkou optimistkou. „Pokud lidé nemají opravdu malý důchod nebo naopak vysoký nájem, dá se to zvládnout. A také si myslím, že už to půjde dolů, stejně jako benzin a nafta,“ doufá Dana Cibulková a vydala se po nábřeží Labe k domovu.