Za traktorem přivezl do města několik mrtvých ovcí. Tímto krokem chtěl Ševc upozornit na již neudržitelnou situaci na Broumovsku, kde vlk řádí od svého příchodu v roce 2015. Do Náchoda jej přijeli podpořit i další chovatelé z regionu.

Ovce, které Ševc přivezl, rozsápali vlci v posledních dnech. „Tato smutná výstavka je putovní. Pokud se stát konečně nepostaví k tomuto problému čelem, vyrazíme příště do Prahy před ministerstvo zemědělství či Úřad vlády a vysypeme to tam. A nebude to dlouho trvat, budou další útoky, takže bude co naložit,“ dodal chovatel.

Dochází trpělivost i peníze

Podle něj nyní reálně hrozí, že s přibývajícími útoky přestane mnoho lidí zvířata chovat. Všem dochází totiž nejen trpělivost, ale i peníze. „Stále nám říkají, jaká máme mít opatření. Ale ty nám nikdo nezaplatí,“ dodal muž, který na ochranu stáda najal i nočního hlídače, který jej vyjde ročně na 300 tisíc korun. „Ale abych ochránil všechna zvířata, musel bych mít těch hlídačů tak sedm,“ dodal chovatel, který jen za poslední dva týdny přišel o takřka třicítku ovcí.

Ochránci přírody považují vlky za součást ekosystému. "Vlci plní v naší přírodě důležitou roli – pomáhají totiž snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí škody v lesích a na polích v řádech miliard korun ročně. Divoce žijící zvířata tvoří podle výzkumů více než 98 procent vlčí potravy, hospodářská zvířata maximálně dvě procenta," uvedla před časem Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Chovatelé však nemohou na jméno přijít nejenom vlkům, ale také ochráncům přírody. „Od nich máme jen rady. Třeba ať zvířata na noc zavíráme. Ale kam je máme zavírat v poledne? Vlci útočí pořád a nikoho to nezajímá. Za chvilku asi budeme žít v kleci a okolo nás budou chodit šelmy,“ dodal Ševc.

Co se týče řešení, mají chovatelé jasno a požadují buď to, aby byl vlk z Broumovska přemístěn na jiné místo, popřípadě, aby byl povolen jeho odstřel. „Vlci přece nemůžou žít v oblastech, kde se chovají zvířata. To nemůže fungovat. Této demagogii věří jen ochránci přírody,“ rozohnil se Ševc.

S redukcí v podobě odstřelu vlka souhlasí i chovatel ovcí a koz Vladimír Menčík ze Šonova. „Podívejte se do Norska. Tam mají na celém území 40 vlků. A když je jich víc, nařídí odstřel. Tady máme 40 vlků jen na Broumovsku,“ uvedl chovatel, který v minulých dnech přišel o několik koz. „Stále nám dávají manuály a radí, jak mají být vysoké ohrady, či kam máme zvířata zavírat. Ale nikdo už nám neřekne, kde na to máme vzít. Už teď si někteří z nás musí půjčovat. Jenom na mléce nás vlk a opatření proti němu stojí půl druhého milionu ročně, “ dodal Menčík.

Mapování výskytu

Celoplošné mapování vlků se na Broumovsku uskutečnilo na jaře letošního roku. Do hledání pobytových znaků vlka se zapojili dobrovolníci z tzv. Vlčích hlídek, ochránci přírody od nás i z Polska i spolupracovníci z řad místních myslivců či zemědělců. Během jediného dne se podařilo nalézt 54 věrohodných pobytových znaků vlka obecného, a potvrdit tak výskyt ve všech třech předpokládaných teritoriích vlků zasahujících do Broumovské vrchoviny.

„Většinou se jednalo o trus a stopní dráhy několika jedinců pohybujících se bez přítomnosti lidských stop. Do vyhodnocení nebyly zařazeny neprůkazné nebo nedostatečně zdokumentované údaje. Celkem byl během celoplošného mapování potvrzen výskyt minimálně 14 vlků,“ sdělil vedoucí pracovník programu Šelmy v Hnutí Duha Miroslav Kutal, který předpokládá, že tento počet se významně neliší od skutečného počtu vlků ve sledovaném území