Projekt Pro život kostelů Broumovska má pětici kostelů nejen zachránit, ale více je zapojit do života regionu. Podobně, jako když s nimi lidé žili dřív, než přišla komunistická totalita a opuštěné kostely začaly chátrat.

Kostelům by mohly nejvýrazněji pomoci peníze z takzvaných Norských fondů. Požádat o dotaci chce Římskokatolická farnost děkanství v Broumově s pomocí občanského sdružení Omnium. Čekají už jen na vyhlášení výzvy. Vzkříšení by se měly dočkat kostely v Šonově, Otovicích, Vižnově, Heřmánkovicích a v Ruprechticích. „V tuto chvíli se počítá s opravou střech, plášťů fasád, oken, krovů a o odvodnění kostelů. Jsou totiž poměrně vlhké, tak aby se to do budoucna vyřešilo. Bude to finančně náročné a také už samotná příprava stojí značné peníze," říká Jakub Děd ze sdružení Omnium.

Výše nákladů na rekonstrukce se odhaduje na zhruba až 25 milionů korun. A to půjde jen o pětici kostelů a o jejich základní stavební zabezpečení. Už dlouho se připravují všemožné podklady a projekty. Nejde totiž o nic jednoduchého.

Pokud se peníze na obnovu kostelů z norských fondů získají, v což snad všichni pevně věří, pak bude zapotřebí přidat k nim další miliony korun jako vlastní spoluúčast. Proto už začala veřejná sbírka na opravy broumovský kostelů. Vyhlásili ji v třetí adventní neděli před zahájením adventního koncertu v klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově. „Společnost Veba s námi už podepsala darovací smlouvu a podle ní by nám měla postupně dát jeden milion korun během čtyř let. Podporu nám ústy pana hejtmana přislíbil také Královéhradecký kraj, dále rada města Broumov, obce i dobrovolný svazek obcí Broumovsko," řekl farář Martin Lanži, který je hlavním tahounem celé obnovy.

Památkáři iniciativě fandí

Památkáři snahu o obnovu cenných památek vítají. „Aby se broumovské kostely opravily, to bychom si moc přáli. Byla snaha zasadit se a prohlásit je jako kulturní památku jako soubor. To ani není nutné, ale jakákoliv iniciativa nebo akce vedoucí k záchraně je jednoznačně pozitivní," uvedl ředitel Národního památkového ústavu v Jaroměři Josefově Oldřich Pešek.

Který kostel je na tom nejhůř, to se prý dá těžko říct. „Každý má nějaký větší nebo menší problém. Velmi špatně je na tom kostel ve Vižnově, kde se už udělaly podstatné záchranné práce, ale poškozená je věž kostela. Takže ten je potřeba co nejvíc opravit. Pak u otovického kostela se kvůli jeho stavu uvažuje o využití prostředků z ministerstva kultury z Programu na záchranu architektonického dědictví. Pak je na tom špatně šonovský kostel, kde je ale již podepsána smlouvy o dotaci z programu SZIF ve výši téměř jednoho milionu korun," dodává Jakub Děd.

Odborníci posunou vše o několik kroků

Přípravy na rozsáhlé opravy probíhají i za přispění odborníků. Na konci listopadu se uskutečnila na půdě Stavební fakulty Českého vysokého učení technického schůzka s týmem profesora Pavla Kuklíka, který řeší zabezpečení diagnostiky budov kostelů, aby se případné výstupy mohly využít i v rámci stavebního řízení. S odborníky se prodiskutovala i operativní pomoc v otázce obnovy historických drenáží, odvodnění kostelů a mechanických vlastností historických krovů s využitím jak znalostí všech zúčastněných, tak i s nabídkou technického vybavení.

Další jednání se odehrálo u ředitele Ústavu památkové péče Fakulty architektury profesora Václava Girsy. „Schůzka byla velmi podnětná v otázce možné podoby spolupráce, od možností studentských prací, workshopů, odborného semináře v delším horizontu až po studentskou soutěž na řešení a využití památek Broumovska. Rýsuje se skutečně velmi výrazná pomoc v oblasti obnovy památek a posunutí celého projektu o několik dalších kroků," zhodnotil Jakub Děd.

Když se podaří získat peníze, občas se nějaké části kostelů opraví. Třeba v Šonově letos posloužilo na opravu díry ve stropě kaple Panny Marie v Šonově a na obnovu křížku u obce Rožmitál asi 40 tisíc korun, které darovala Nadace Občanského fóra v rámci grantového programu Opomíjené památky.

Pomáhá i výtěžek z koncertů

Na koncertě v neděli se prezentoval i výtěžek z letošního hudebního festivalu Za poklady Broumovska, který pořádá Agentura pro rozvoj Broumovska. Deset letních koncertů navštívilo přes 3 300 posluchačů, kteří na péči o kostely přispěli na dobrovolném vstupném částkou více než 180 tisíc korun. Většina peněz zaplatí už vyhotovenou projektovou dokumentaci. To, že lidem zřejmě není lhostejný stav památek, dokládá, že letos byl průměrný příspěvek za celý festival od každého návštěvníka o více než deset korun vyšší než v letech předešlých. Letošní festival navíc zaznamenal rekord v celkovém počtu návštěvníků i ve výnosu z jednoho koncertu.

Pro život kostelů Broumovska

Kostely, které se mají dočkat vzkříšení:

• kostel sv. Markéty v Šonově

• kostel sv. Barbory v Otovicích

• kostel sv. Anny ve Vižňově

• kostel Všech svatých v Heřmánkovicích

• kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích

Kostely z takzvané „Broumovské skupiny kostelů" byly na území klášterního panství řádu benediktinů postaveny podle plánů nejlepších architektů své doby, Kryštofa Dientzenhofera (autora kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí v Praze) a jeho syna Kiliána Ignáce mezi lety 1709 1743.