A tak po letech dospěl k závěru, že se bude bránit soudně.

Není soudní cesta zbytečně radikální?
Proč myslíte?

Protože vždy je lepší domluvit se v klidu.
Souhlasím. Ale ke klidné dohodě musí mít vůli obě strany. Ale zatím jsem v tomto směru již čtvrtým rokem sólista. Asi to zní trošku komicky, ale je to tak. Bojím se i toho,že když se neozvu, budou mít ochranáři i nadále volnou ruku v tom, rozhodovat jak je napadne. Bez odbornosti a podle nálady.A za chvíli nám budou diktovat, co máme doma jíst a případně pěstovat na zahrádce. A tomu odmítám přihlížet.

Co podle Vás brání dohodě?
Stále to samé. Postoj a chování ochranářů. V roce 2007 písemně sdělili, že srub není problém. Když došlo na věc, začalo být všechno špatně a začali si diktovat, jak bude můj dům vypadat. Jejich výmysly a úpravy mě stály desítky tisíc. Snažil jsem se a stále doufal, že nebude problém vrátit se k původnímu záměru – stavbě srubu. Proč taky ne, když je jiným povolují. Vedoucí SCHKO Broumovsko Hana Heinzelová však neustoupila a dodnes racionálně nevysvětlila, proč jsem před sedmi lety srub stavět mohl a dnes nesmím.

Racionálně vysvětlit znamená přesně co?
Jde o to, že když státní úřad, nebo jeho úředník obrátí o stoosmdesát stupňů, měli by být schopni vysvětlit proč. A svou změnu názoru podložit jasnými argumenty. A řídit se přitom i nějakými pravidly. Ve chvílí, kdy toho nejsou schopni, nemají právo být státními úředníky a pobírat plat z našich daní.

Úředníci SCHKO Broumovsko se tedy podle vás nechovají, jak by měli?
Podle mne ne. A protože jsem zjistil, že jejich doporučení, zákazy a příkazy nejsou ničím podložené a jejich argumenty mnohdy i nepravdivé, rozhodl jsem se, že se nebudu jejich požadavky řídit. A tak stavím dům z kulatých trámů i přes jejich zákazy. Já vím, že to asi nevyznívá dobře. Nechovám se podle toho, jak mi úředníci nařizují. Já jsem ale po konzultaci s mnoha odborníky zjistil, že jejich příkazy a zákazy nejsou ničím podložené, natož pak zákony. A teď mám v ruce i odbornou studii, která říká, že srub nenarušuje ráz krajiny.

Kolik Vás to už všechno stálo? Odvolání, právníci, odborný posudek?
K dnešnímu dni to bude přes dvě stě tisíc korun. A ty budu chtít v žalobě o náhradu škody uhradit. V případě, že mi soud dá za pravdu, tak celou vysouzenou částku věnuji na dobročinné účely pro Hospic Anežky České v Červeném Kostelci.

Proč tolik trváte na náhradě škody?
Protože vedoucí SCHKO Broumovsko Hana Heinzelová již léta ve svých rozhodnutích prosazuje většinou vlastní, často subjektivní názory na to, jak má můj dům vypadat. A svoji pravomoc, podle mého názoru, zneužívá k tomu, že škodí mému záměru postavit si ekologický srub s téměř nulovou uhlíkovou stopou, který nikomu neškodí. A to ani přírodě. A těch dvě stě tisíc jsem musel zaplatit jenom proto, abych se mohl nesmyslným požadavkům bránit a ve stavbě pokračovat. Za takto vzniklé škody musí přece být někdo odpovědný.

Není důvod, aby na Slavném nemohl stát srub, říká expert

Narušuje srubová stavba krajný ráz obce Slavný, anebo nenarušuje? Mají úředníci SCHKO Broumovsko pravdu, když tvrdí, že podobná stavba patří spíš do Kanady, ne na Broumovsko? Odborná firma JK envi vypracovala na žádost stavebníka posudek, který má dopad srubu na krajinný ráz posoudit. Na zpracování studie se podílel Ing. Stanislav Frank.

Vy jste studoval písemná vyjádření SCHKO Broumovsko, ve kterých odmítá schválit srub pana Mallata. Co podle Vás úředníkům vadí?
Klíčový problém jsou stěny domu z kulatých trámů a křížení těchto trámů v rozích. To jsou typické znaky srubu. A zároveň tedy i to, proč nechtějí stavbu srubu schválit.

Vedoucí SCHKO Broumovsko Heinzelová tvrdí, že sruby jsou na jí spravovaném území nepůvodní stavbou. A posílá je do Kanady.
Srub se dá de facto považovat za původní stavbu téměř na celém světě. Vždy to byl totiž ten nejjednodušší způsob, jak si postavit obydlí. Stačilo pokácet pár stromů, klády poskládat na sebe a i ten nejchudší člověk, měl střechu nad hlavou. A oblast Broumovska nebyla pochopitelně výjimkou. Řeč je hlavně o době středověku. Později, třeba v 19. století, se zde objevuje především roubená zástavba. Rozhodně tedy není možné tvrdit, že sruby patří do Kanady a nikdy jinak. Problém je, že SCHKO Broumovsko považuje srub za něco, co je přímo v lokalitě Slavný zcela nové. A proto to tam nepatří. A vyjadřuje se k tomu tak, že to narušuje krajný ráz té lokality.

Ano. Chtějí, aby pan Mallat postavil roubenku, které se zde stavěly v 19. století, jak jste i sám potvrdil. Mají tedy úředníci SCHKO pravdu, když chtějí, aby nová stavba tomuto stylu odpovídala?
Ta realita je bohužel zcela jiná. To, jak úředníci argumentují, evokuje představu, že se jedná o oblast, ve které vedle sebe stojí krásné roubenky, dochované ve stavu, jak byly v 19. století postaveny. A že jde, ze stavebního hlediska, skutečně o krásnou a zachovanou lokalitu. Že tam nikdo nestavěl nic nového. Ono to tak ale rozhodně není. Ve studii, kterou jsme zpracovali, se tím podrobně zabýváme. V obci Slavný je, pokud jde o domy, zastoupeno mnoho různých období architektury. Jsou tam samozřejmě i roubenky. Ale ty roubenky jsou tam dochované pouze tři. A to ještě na opačném konci obce. Zbytek jsou stavby z předválečného i poválečného období. A jsou tam úpravy a rekonstrukce ze 60. a 70. let minulého století. Jsou tam ale také domy z 90. let. Takže se v žádném případě nedá tvrdit, že je ta lokalita natolik hodnotná, že je ji nutné zachovat a chránit. A už vůbec není tak hodnotná, aby nově postaveným domem v této lokalitě musela být roubenka. To v žádném případě. Požadovat tedy, aby nová stavba umístěná na toto území byla roubená, a aby odpovídala jakési původní zástavbě, která však z daného území již prakticky vymizela, je proto nesmyslné.

O co se tedy SCHKO Broumovsko opírá, když tvrdí, že srub stát v obci Slavný nemůže?
Mají k dispozici studii jednoho z našich předních odborníků na krajinný ráz doc. Ing. arch. Ivana Vorla CSc,, která globálně řeší typy staveb, které jsou pro území celého Broumovska vhodné. Vhodné v tom smyslu, aby nenarušovaly tamní krajinný ráz. Jde tedy o to, aby v krajině nevyrůstala obecně řečeno velká, nebo betonová monstra, která by neladila s okolními budovami a krajinou. Aby se tam prostě někdo nerozhodl vybudovat v uvozovkách fabriku, nebo jadernou elektrárnu. Aby nenarušil charakter a estetičnost toho místa. Se studií jsme se podrobně seznámili a zjistili následující: Materiál ani jednou nezmiňuje, že srub není pro území SCHKO Broumovsko zapovězenou stavbou. Dokonce konkrétní slovo „srub" se tam nevyskytuje vůbec! Lze tedy konstatovat, že úředníci SCHKO si studii vyložili po svém a sami od sebe říkají, že sruby na jejich území nepatří.

To je ovšem vážné zjištění, pokud SCHKO používá po celou dobu studii docenta Vorla, jako hlavní písemný dokument pro svá tvrzení a zákazy?
Ano, je to zvláštní. Navíc taková studie není ničím závazným, má pouze doporučující charakter. To není jako například územní plán, který má oporu v zákoně a jeho závěry jsou závazné. Takže i kdyby tam stálo, že srub v této oblasti postavit nelze, stejně by to nic neznamenalo. Studie má být pouze vodítkem pro rozhodování úředníků SCHKO Broumovsko. Ale jak říkám, studie docenta Vorla stavby, jako jsou sruby, nijak nevylučuje. A to je zásadní.

Při Vaší práci jste zjistili, že studie, kterou úředníci argumentují, srubová stavení nevylučuje a neodmítá. A také víte, že lokalita Slavný, kde staví svůj srub pan Mallat, nemá zachovánu původní zástavbu roubenkami. Není tedy důvod stavebníka nutit, aby roubenou stavbu stavěl? Rozumím tomu správně?
Ano, z odborného hlediska tomu tak skutečně je.

Proč si tedy myslíte, že úředníci dělají stavebníkovi problémy a stavbě srubu brání? 
To opravdu nevím. Odborný důvod k takovému postupu ale nevidím.

Jak se v těchto souvislostech díváte na to, že nové stavby srubů na území SCHKO Broumovsko stejně vznikají. A to dokonce opakovaně a nejen k soukromému, ale i ke komerčnímu využití. A povolují je ti samí úředníci, kteří srub panu Mallatovi zakazují?
To je samozřejmě velice zarážející. A my na to i ve své studii poukazujeme. Vlastním šetřením jsme zjistili, že srubovou stavbu je možné najít ve Velkých Petrovicích. Jde o nový dům z roku 2010 s tím, že jiný srub v okolí nenajdete. Zcela nedávno dokončený srub z roku 2013 stojí v Teplicích nad Metují.

A dokonce hned tři sruby vedle sebe stojí v Maršově nad Metují. Nejde přitom o domy k rodinnému bydlení, ale majitel z nich udělal penziony a založil si na tom podnikání. Ve všech případech jde přitom o typické sruby. To, že tady ty sruby stojí a úředníci SCHKO je povolili, je skutečně velmi nestandardní chování.

Když se vrátím ke striktnímu požadavku vedení SCHKO Broumovsko, že pan Mallat musí dům upravit tak, aby neměl znaky srubu, jinak stavbu nedovolí dokončit, co si o tom myslíte?
Nelze říct nic jiného, než že stejné argumenty, se dají použít i proti stavbám srubů, které byly v posledních letech na území SCHKO Broumovsko postaveny. A pokud úředníci SCHKO Broumovsko jsou názoru, že takové stavby nemají na jejich území co dělat, neměli je nikdy povolit.

Dá se říct, že tedy úředníci SCHKO stanovily nějaká pravidla, která ale sami porušují? Vnímáte to taky tak?
Ano, dá se to tak říct. Spíš to ale vidím ještě trochu jinak. A to, že tady ani žádná pravidla nejsou, pokud se děje to, že jednomu srub povolí a jiný dostane zákaz. A to je myslím ještě horší.

Myslíte, že se tak může chovat státní úředník, který určuje pravidla pro stavby v chráněné oblasti?
Myslím, že nemůže. Ale tak to je snad jasné.

Může podle Vás chování ochranářů vybízet k podezření, že SCHKO Broumovsko nemusí být nezávislým orgánem ochrany přírody? A jednání jejich úředníků může vytvářet prostor pro korupci?
Pokud jednomu povolení vydají a jinému ne, pak si to samozřejmě lze vykládat i takto. Tento závěr si z toho může klidně někdo vyvodit. Je to ale na nadřízených orgánech, aby takové chování případně prověřily.

Už jste někdy řešil ve své praxi problém, že by úředníci bránili ve stavbě z podobných důvodů?
Ne, zatím ne. Ty případy jsou zcela opačné. Nejde o to, že by s nějakou stavbou měli problém úředníci, ale určitou stavbu odmítají lidé, tedy obyvatelé daného území, kteří tam žijí. A ti se pak bouří, sepisují petice a protestují. Ale tady je to zcela jiné. Součástí námi vypracované studie je i dotazníkový průzkum, ve kterém byli osloveni všichni obyvatelé obce Slavný, kteří tam trvale žijí anebo v obci vlastní nemovitost. A byli požádáni, ať se vyjádří, zda se jim srub líbí anebo nelíbí. Šest desítek oslovených vyjádřilo s podobou stavby souhlas. Pouze jednomu se nelíbila a dva se nevyjádřili. Ukázalo se tedy, že lidem dům nevadí, vadí zejména úředníkům SCHKO.

Co byste ale řekl na námitku, že názor obyvatel není názorem odborným?
Za prvé je to velmi vhodné doplnění k posuzování odborníka nebo úředníka, které je vždy velmi individuální. A navíc: Lidé, kteří v průzkumu odpovídali, v dané lokalitě žijí. Na tu stavbu se denně dívají a velmi dobře ji znají. Neposuzovali tedy žádné počítačové vizualizace nebo fotografie, ani nezkoumali projektovou dokumentaci. Tu stavbu reálně znají, a proto je jejich názor v tomto smyslu naprosto kompetentní a hodnotný.

Vedoucí Správy CHKO: Vy chcete klást otázky, my vám na ně nebudeme odpovídat.

Jako by Správa CHKO Broumovsko nemusela vysvětlovat, co dělá. Jak jinak si totiž vysvětlit, že stavebník musí najmout právníka, aby mu ochranáři vydali dokument, podle kterého rozhodují. A co si myslet, když se novinář chce zeptat na rozpory v rozhodování úředníků správy a zasáhne jejich vedoucí a rozhovoru zamezí. To se stalo, když chtěl autor článku zjistit, proč SCHKO Broumovsko vydává ke srubu pana Mallata rozporuplná vyjádření. Vedoucí SCHKO Broumovsko Hana Heinzelová osobně vytočila číslo mobilu autora článku, aby mu sdělila, že již domluvený rozhovor s úřednicí Karolínou Semerákovou ruší. A ať se obrátí na Ministerstvo životního prostředí, které námitky stavebníka řeší: „Jezdil by jste zbytečně, žádné informace Vám nedáme. My teď nemáme, co bychom k tomu říkali," prohlásila Heinzelová.
Záznam rozhovoru, pořízený autorem, je zde:

Nechci se ptát na průběh řízení, které probíhá na Ministerstvu životního prostředí. Nechci narušovat běh těch věcí. Mně jde o věci, které se týkají paní Semerákové, konkrétně. O to, co ona v té věci podnikala.
My teď skutečně nemáme potřebu k tomu poskytovat nějaké stanovisko. Kdybychom ho k tomu poskytovali, tak bychom k tomu určitě vydali i nějakou kraťoučkou tiskovku a ta k vám určitě doputuje. Takže takhle. A já myslím, že by jste zbytečně vážil cestu v pondělí. Přeju Vám krásný den…

Paní Heinzelová, můžu se zeptat z jakého důvodu chcete zabránit rozhovoru s paní Semerákovou?
Protože by byl úplně zbytečný.

Ale to přece není na Vás, aby jste posuzovala jestli je zbytečný, nebo není. Já znovu říkám, že zasahovat do správního řízení nechci.
Ne, my se nebudeme vůbec teď vyjadřovat ke kauze srubu pana Mallata. Takže je zbytečné, abyste v pondělí dorazil a pokoušel se s námi o tom komunikovat. Nemáme teď potřebu vydávat jakoukoliv zprávu pro média. Pokud takovou potřebu budeme mít, a ta kauza bude hotová, vydáme krátkou tiskovou zprávu a tu dostanete stejně tak, jako ostatní novináři.

Paní Heinzelová, já ale nechci mluvit s Vámi. Vy stále říkáte „my"… Já chci mluvit s paní Semerákovou, chci s ní mluvit o konkrétních věcech, které v té věci dělala ona. To neběží tak, že když se novináři chtějí zeptat nějakého orgánu, nebo úředníka na něco, tak on rozhoduje o tom, kdy se s nimi bude chtít bavit, nebo vydávat tiskovou zprávu…
To je Váš názor. Já jsem Vám stanovisko správy k tomu řekla…

… ale já jsem se Vás přece na nic neptal…?
Pokud na správu v pondělí dorazíte, bude to prostě pro Vás zbytečná cesta.

To znamená, že pro Vás je problém odpovídat novinářům? Bráníte svým nadřízeným, aby hovořili?
Já se omlouvám, vyjíždíme… Vracíme se ze služební cesty. Potřebuju řídit a nemám hadsnsfree.

Tak mi nemáte volat, když nemáte handsfree…
No neee… Já jsem vám k tomu řekla úplně všechno, co jsem vám říct chtěla, tak jenom, aby jste tu cestu nevážil. Víte, jaké je naše stanovisko a já Vám přeju krásný víkend.

Vaše („stanovisko", POZN. redakce), ano. U té schůzky samozřejmě můžete být, ale nemáte právo mi bránit v tom, abych pokládal otázky.
Jasně. Ale nebudeme Vám na ně odpovídat. Mějte se.

Já jsem se Vás na nic neptal, paní Heinzelová. Já chci mluvit s vaší podřízenou. Ne s vámi.
Vy chcete klást otázky, my vám na ně nebudeme odpovídat. Já neříkám, že já vám na ně nebudu odpovídat. Takže Vám přeji hezký den…A nashledanou.

Jiří Máslo