„Pokud si návštěvu tohoto zajímavého místa naplánujete na příští dny nebo týdny, budete zde moci pozorovat také rodinku slípky zelenonohé pobíhající i s mláďaty po leknínových listech," popsal Petr Kuna a dodal, že se jedná o ptáka velikosti koroptve z čeledi chřástalovitých, který je jedním z běžných obyvatel sladkovodních biotopů. V CHKO Broumovsko je však k vidění jen vzácně.

Lekníny byly do této lokality v Polici nad Metují zjevně záměrně rozšířeny místními lidmi. „Taková činnost nemusí být vždy žádoucí, zvlášť v původních přírodních biotopech. Může být dokonce v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny," upozornil Kuna.

Vysvětlil, že jedním z problémů bývá konkurence s jinými druhy ale také nejistý původ takto vysazených rostlin. Často se může jednat o kulturní vyšlechtěné jedince, nebo jedince z geograficky vzdálených populací. „Ani pro specialisty není jednoduché odlišit některé zahradní kultivary od divokých druhů leknínů, tedy leknínu bílého a leknínu bělostného, které jsou u nás chráněné a přirozeně se vyskytují spíše v nižších polohách," konstatoval.

Když se však odhlédne od těchto aspektů, tak estetický zážitek při pohledu na zelený porost na hladině, posetý množstvím bílých leknínových květů, je při současném stavu mimořádný.

Svou podmanivou krásu nabízí příroda nejen v místech, kde se dochovala ve své divoké podobě. Opuštěné lomy nebo zatopené pískovny často hostí vzácné a chráněné druhy. Příkladem jsou už zmíněné drobné vodní plochy vzniklé na území vytěžené cihelny v Polici nad Metují. Ty se každé jaro naplní žábami a čolky v době jejich rozmnožování. Lekníny je možné obdivovat celé léto.

„Vegetace na vodních plochách vzniklých v bývalé cihelně se podobně jako v jiných postindustriálních lokalitách poměrně dynamicky vyvíjí. Pozoruhodná expanze leknínů je toho dokladem. Bude jistě zajímavé sledovat její proměny i do budoucna," dodal Petr Kuna.