Alena Smolíková a členky její smečky se v loňském roce zúčastnily celkem 24 závodů - z toho čtyřech Mistrovství České republiky, třech Mistrovství Evropy (Rakousko, Německo, Španělsko) a dvou Mistrovství světa (USA, Německo). „Na většině závodů jsme stály na stupních vítězů a na vrcholových soutěžích získaly několik titulů,“ chválí své svěřenkyně Alena Smolíková, která se kynologii věnuje již přes 20 let, a se psy cvičí téměř každý den.

„Samotný trénink netrvá příliš dlouho, necvičím s jedním psem déle než 15 minut. Je důležité, aby cvičení bylo intenzivní a psa bavilo. Nerada bych psa otrávila dlouhý tréninkem. Takže raději kratší tréninky, ale častěji,“ popisuje svůj přístup, a doplňuje, že pokud se chystají na závody, mají vždy den před nimi a den po nich pauzu.

A je vidět, že tento přístup přináší své ovoce: „Největších úspěchů dosáhla fenka Jerry, která získala titul Mistr ČR v dogdancingu a titul Vicemistr světa v dogdancingu. Fenka parson russell teriéra Chipsy získala titul Vicemistr Evropy v trickdogs. Fenka parson russell teriéra Chipsy získala titul Vicemistr Evropy v trickdogs. Border kolie Kira vloni získala titul Pes roku v celoroční soutěži dogdancing a na mistrovství světa dogdancingu byla součástí českého týmu, který získal titul vicemistrů světa,“ vyjmenovává největší loňské úspěchy.

Co se týká výběru psa, tak zatímco triky se naučí takřka každý pes, u dogfrisbee je potřeba, aby měl pes atletickou postavu a zájem o hračky (frisbee). "Když si vybírám psa, hledím na to, aby byl pes kontaktní k člověku, chtěl s ním spolupracovat a pak také aby měl právě zájem o pamlsky a hračky, tedy, aby se dal snadno motivovat," říká Alena Smolíková.

Cesta na MS trvá zhruba pět let

Alena Smolíková ale netrénuje pouze se psy: dogfrisbee vyžaduje trénink házení frisbee bez psů, u dogdancingu jí zabere mnoho času vybírání hudby a plánování choreografie. „Raději nepočítám, kolik hodin mi cvičení se psy zabírá, ale dá se říci, že pokud je pes i psovod talentovaný, můžou na soutěž přibližně po roce tréninku. Vycvičit psa na špičkovou úroveň, aby mohl uspět třeba na mistrovství světa trvá potom zhruba pět let,“ prozrazuje, že cesta za špičkovými výkony je běh na dlouhou trať.

Cestování v autě je baví, jen Kiru ne

Pak už je cesta na mistrovství světa otevřena – třeba i za oceán do USA. Jak pejsci zvládají cestování – baví je to, nebo potřebují nějak uklidnit? „Většina mých psů cestování miluje. Jakmile vidí otevřené auto, s radostí do něj skáčí. Během jízdy potom spí,“ říká, ale neopomine zmínit, že jedinou výjimkou je Kira. „Když byla štěně, dělalo se jí v autě špatně a zvracela. Bohužel, si tyto nepříjemné stavy spojila právě s autem, a na rozdíl od ostatních psů si v autě neodpočine. Na závody s ní tedy musím jezdit s předstihem, aby se stihla z jízdy zregenerovat,“ prozrazuje Alena Smolíková na fenku border kolie.

Letenka stojí pro člověka i pro psa skoro stejně

Létání letadlem je trochu složitější, pes musí být ve speciální přepravce, je v neznámém prostředí, manipulují s ním cizí lidé. „Létání pro psa není příjemné, ale dá se na to připravit tak, aby to zvládl dobře. Přeprava psa do USA a zpět vyjde přibližně na 16 tisíc korun, tedy téměř jako letenka pro člověka,“ dodává Alena Smolíková.

Slovníček pojmů

Trickdogs - je soutěž ve psích tricích. Přijdete před porotu a předvedete, co všechno jste psa naučili. Samozřejmě čím obtížnější a originálnější cviky, tím lépe. Většinou se jedná o válení sudů, panáčkování, jízdu na skateboardu atd.

Dogdancing - je trochu podobný. Ale zatímco při trickdogs se pouze předvádí triky, u dogdancingu už tyto triky musí na sebe navazovat a být zakomponovány do hudby. Jedná se tedy o takovou „taneční“ sestavu na hudbu. Rozhodčí hodnotí potom stejně jako u krasobruslení technickou úroveň a umělecký dojem.

Dogfrisbee - je kynologický sport s frisbee (létajícími talíři). Člověk hází frisbee a pes ho musí chytit dřív, než spadne na zem. Soutěží se na dálku, na rychlost nebo na přesnost. Nejvyšší disciplína je potom freestyle, kdy se jedná o sestavu s deseti disky na hudbu. Cílem je předvést co nejvíce různých hodů, které pes samozřejmě musí chytit. Sestava by potom měla obsahovat prvky, kdy pes chytá frisbee a přitom se odráží od psovoda, přeskakuje ho, dělá otočky ve vzduchu, chytá cik-cak atd.