Náborové centrum dárců kostní dřeně funguje už přes rok také při pracovišti klinické hematologie a transfuzní služby v Oblastní nemocnici Náchod. „Dárci kostní dřeně z Náchodska se zatím nejvíce rekrutují z naší transfuzní stanice, kam chodí darovat krev nebo plazmu. Většina jich do registru dárců vstupuje z dobré vůle, protože mohou někomu pomoci. Nikdo to nedělá z nějakých zištných důvodů, nic z toho totiž nemají," říká vedoucí lékař pracoviště Martin Šumpík.

Pokud kdokoli projeví zájem, může přijít. Zdravotníci si ho pozvou na vybraný termín a poskytnou mu veškeré informace, co dárcovství kostní dřeně obnáší. Pokud má zájemce opravdu snahu pomoci, pak se rozhovorem zjistí, zda není něco, co by dárcovství bránilo, vyplní se zdravotnické údaje a kontakty. Nakonec se odebere ze žíly trocha krve. Tento vzorek krve se odešle do Fakultní nemocnice Hradec Králové k laboratorní analýze a následně je zájemce zaveden do registru.

Ze vzorku krve se zjišťují základní tzv. transplantační znaky. Ty jsou sice dědičné, avšak mezi pokrevními příbuznými se vhodný dárce často nenajde. Poslední nadějí pacientů proto je najít cizího člověka, který se jako dobrovolník nechal zapsat do registru dárců dřeně a jehož transplantační znaky jsou zcela náhodně podobné znakům nemocného člověka. Najít takového dárce není jednoduchá záležitost.

„Dnes jsou ve světě registrovány miliony dobrovolných dárců dřeně ochotných kdykoliv poskytnout nepatrnou část vlastních krvetvorných buněk neznámému člověku a tím mu pomoci zpět ke zdraví. Přes veškerou mezinárodní spolupráci je však nejpravděpodobnější najít dárce ve vlastním národě. Genetika má totiž své zákony," říká Vladimíra Štěpánková za Český národní registr dárců dřeně.

Dárce se z registru vybírá tak, že pacientův lékař vznese požadavek na určitý typ krvetvorných buněk podle transplantačních znaků. Vyberou se vhodní tři až čtyři kandidáti, ale proces tím nekončí. Znovu je jim odebrána krev na zjištění dalších transplantačních znaků, aby se mezi potenciálními dárci vybral ten zcela nejvhodnější.

„Každá buňka na povrchu nese určité struktury, antigeny. Jsou u každého unikátní, ale někteří jedinci jsou si hodně podobní. Vyhledává se proto dárce, který má nejpodobnější strukturu na povrchu buněk. Kdyby byla struktura odlišná, tak imunitní systém pacienta by buňky nepřijal," vysvětluje vedoucí lékař Martin Šumpík.

Pro samotný odběr krvetvorných buněk existují dva způsoby. Buď se v narkóze odsají z vnitřku kosti pánevní, nebo se získají bezbolestně při plném vědomí dárce ze žilní krve takzvanou separací. „Kostní dřen není žádná kašička, je to krev, která se odebírá z kosti stříkačkami do sběrného vaku. Pak se krvetvorné buňky mechanicky odfiltrují. Druhá možnost darování je ze žilní krve, kdy se člověk připojí na takový mimotělní oběh, na separátor, kterým protéká krev. Přístroj krvetvorné buňky přímo vychytává a krev se vrací zpět do oběhu dárce. Krvetvorné buňky se pak pacientovi podají jako běžná transfuze do žíly, zaplují do kostní dřeně a z nich se pak množením tvoří další a další zdravé krvinky," vysvětluje vedoucí lékař Šumpík. Dárce sám má právo zvolit si způsob, který mu více vyhovuje.

Dárce bývá jediný na světě

Pokud imunitní systém „cizí" buňky přijme, pak by u pacienta mělo dojít k nápravě krvetvorby. Rekonvalescence je ovšem dlouhodobá.

Nechat se zapsat do registru dárců kostní dřeně se může jakýkoliv zdravý člověk ve věku mezi osmnácti a pětatřiceti lety. „Pro vstup do registru jsou menší nároky na zdravotní stav, než je tomu při dárcovství krve," říká zdravotní sestřička z náchodské transfuzní stanice paní Prokopová. Je to proto, že na rozdíl od dárců krve bývá dárce krvetvorných buněk často jediný člověk na světě, který může těžce nemocného natrvalo zachránit.

Ačkoliv může transplantace krvetvorných buněk zachránit život, vyšetření transplantačních znaků potenciálních dárců, aby mohly být zaevidovány v registru dobrovolných dárců, nehradí žádná zdravotní pojišťovna. Jedno takové vyšetření stojí minimálně 1500 korun. Vše je financováno prostřednictvím Nadace pro transplantace kostní dřeně z darů empaticky smýšlejících lidí a sponzorů.

„Vstup do registru je omezen věkovou hranicí pětatřiceti let, ale pokud chtějí pomoci starší lidé, mohou tak učinit finančně. Dnes to lze udělat více než snadno pomocí dárcovské zprávy DMS z mobilního telefonu," upozorňuje vedoucí lékař Šumpík.

Už jen zápis v registru je naděje

„Zdaleka ne každý, kdo do registru vstoupí, je k darování vůbec povolán. Třeba nikdy nikdo nebude potřebovat transplantaci krvetvorných buněk právě jeho typu. Ale pokud by ji potřeboval, díky registru dobrovolných dárců je zde naděje. Existuje snad větší dar člověka člověku, než je naděje na znovunalezení zdraví?," dodává Vladimíra Štěpánková z Českého národního registru dárců dřeně a apeluje tak na mladé lidi z Náchodska, aby zvážili vstup do registru.

Strohá čísla statistiky totiž jasně říkají, že každý čtvrtý pacient hemato-onkologie umírá jen proto, že se pro něj nenašel vhodný dárce kostní dřeně.