Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Davison: V Americe spolu lidé
 v kostele dokonce poobědvají

Jaroměř - Americké černošské gospely a spirituály Češi většinou znají jen z hollywoodských filmů, a o to méně často se naskytne příležitost slyšet je na vlastní uši od někoho, kdo na této hudbě od malička vyrůstal.

17.7.2014
SDÍLEJ:

JAZZMAN Lee Andrew Davison v Jaroměři.Foto: Bronislav Jaroš

Lee Andrew Davison však kouzlo tohoto duchovního hudebního žánru přináší posluchačům v Česku již řadu let. Uplynulý pátek večer potěšil svým příjemným hlasem a dokonalým zpěvem také v jaroměřském Husově sboru.

Davison se narodil v Oklahomě v roce 1950. „Jako syn farmáře zažil realitu rasově segregovaného základního školství," píše se v jeho životopisu. Po studiích se usadil v Bostonu, založil gospelový kvartet a dirigoval gospelový sbor na Harvardské univerzitě. V roce 1991 přesídlil do tehdejšího Československa. Tady účinkoval například v české verzi muzikálu Vlasy, zahrál si i ve filmu Šakalí léta. Především se však spojil s českými muzikanty a milovníky jazzu Radimem Linhartem, Jaroslavem Šindlerem a Vítem Fialou, a s nimi pravidelně koncertuje nejen po celé České republice.

Skupina si pro Jaroměř připravila asi hodinový program plný gospelů a spirituálů, za nějž se jí publikum odvděčilo potleskem ve stoje. Po koncertě si pak Lee Andrew Davison našel čas i na krátký rozhovor. Raději v angličtině, neboť česká gramatika, jak přiznává, to vskutku není jen tak.

Pane Davisone, při koncertě jste vyprávěl, jak je hudba ve vaší rodině důležitá, jak jste spolu všichni zpívali, když jste byl ještě dítě. Kdo vás k hudbě vedl nejvíce?
Rozhodně můj otec. Byl zpěvákem v kostele, má matka zase hrála na piano. Ale táta zpíval neustále. Takové lidi najdete po celém světě, babičky si pobrukují u mytí nádobí nebo u čehokoliv, co musí udělat. A to byl i můj táta, který měl moc rád Nat King Colea. Vyrůstal jsem na farmě, a můj táta býval někde na traktoru daleko od nás. Ale vždycky jsme ho slyšeli, jak si zpívá, i přes ten nastartovaný traktor. To mě tedy ovlivnilo nejvíce.

Po studiích jste tyto hudební základy zúročil mimo jiné také při působení na Harvardské univerzitě…
Na Harvardu působil gospelový sbor. Přibližně v letech 1976 až 1986 jsem tam byl jedním z dirigentů. S tím studentským sborem jsme jezdili na turné a odehráli spoustu koncertů.

Co vás potom přivedlo do tehdejšího Československa?
Víte, moc jsem chtěl být muzikantem, ale musel jsem dělat i jiné práce. A tak se stalo, že jsem pracoval v univerzitní knihovně. Moji kolegové byli často z východní Evropy, z Rumunska, Maďarska, Polska, Východního Německa i z Československa. V roce 1989 se v tomto regionu začalo všechno měnit, a oni se rozhodli odjet zpátky domů. Potom mi psali, ať je přijedu navštívit. Tak jsem dorazil do Polska a Československa, a když jsem byl v Praze, kdosi se mě zeptal: „Mohl bys tady učit angličtinu? Potřebujeme rodilého mluvčího na učení konverzace." Tak jsem přijal, mělo to být na rok.

Proč jste tedy zůstal i dál?
Hned jsem tady začal zpívat s jazzovou skupinou, a tak jsem si řekl, že zůstanu ještě další rok. Potom se objevila příležitost k nahrávání. Tak jsem zůstal další rok. A pak další rok. A vidíte, co se stalo (se smíchem poukazuje na šediny ve vlasech a prsten na své ruce – pozn. red.).

Vidím, že jste se tu i oženil. Vracíte se teď často do Spojených států?
Jezdívám tak jednou za rok. Zrovna před dvěma dny jsem se odtamtud vrátil. Jsem rád za dnešní technologie, mohu se tak s rodinou snadno vidět přes Skype. Teď, při své osobní návštěvě, jsem se tam snažil nasbírat co nejvíce adres na e-mailové a skypové účty. Moje mamka má velikou rodinu. Pro představu, měli jsme teď rodinnou sešlost, bylo tam asi osmadvacet lidí, všichni moji příbuzní, a mamka si i tak stěžovala: „Proč tu nejsou všichni!" Farmářské rodiny bývali většinou početné.

Kostely v Česku bývají poněkud prázdné. Když ale přijedete vy, tak je hned plno. Myslíte, že by tato tradiční černošská duchovní hudba, která je nesporně živější, než u nás bývá zvykem, mohla přitáhnout do kostelů více lidí?
Je to možné. Víte, ve Spojených státech, a zvláště v černošských komunitách, kostely neslouží jen k uctívání Boha. Jsou také sociální institucí, takže se tam lidé sejdou, pozdraví se, popovídají, poobědvají. Když jsem přišel sem, všechno bylo docela jiné. Je tu jiná voda, chléb pečete naprosto odlišným způsobem, lidé přemýšlí jinak. Takže když jsem přišel a viděl tu odlišnost, řekl jsem si: ok, musím k tomu být otevřený. Takhle se na to dívám.

Bronislav Jaroš

Autor: Redakce

17.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Noční jezdec se posilnil alkoholem. Hlídka ho zastavila poblíž domu

Ilustrační foto

Obrat v zápase režíroval Klesl

NAŠI PRVŇÁCI z Montessori základní školy Náchod a ZŠ Zbečník

Náchodsko - Každou středu vám představíme čerstvé prvňáčky z našeho regionu.

TIP LIGA: Vítězem devátého kola je Josef Jirásek

Náchodsko - Suverénním vítězem 9. kola se stal JOSEF JIRÁSEK z Horní Radechové, který zariskoval a to mu vyneslo výborných 16 plusových bodů.

První loupež se povedla, druhá skončila fiaskem. Dostal sedm let

Náchod, Hradec Králové - Sedm let vězení udělil soud 30letému Lukáši Tichému za dvě loupeže u náchodského Kauflandu.

Bílé pláště dnes lékaři neobléknou

Královéhradecko - Praktičtí lékaři dnes budou stávkovat. Chtějí upozornit na málo peněz, které jdou do ambulancí, zavedení elektronických receptů a nadbytečné papírování.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení