Diakonie Broumov, která se zabývá recyklací starého šatstva, společně s Technickou univerzitou v Liberci přišla na to, co dělat s nepoužitelným textilem, který už nemá využití. Nepošlou ho na skládku, ani do spalovny, ale zpracují je a pak vyrobí již zmiňované stavební desky či šatní ramínka. Ambice mají průkopníci nové technologie velké - své výrobky budou prodávat po celém světě. A ambice to není nereálná - nepoužitelné oblečení totiž začíná planetě přerůstat přes hlavu. Nejen v ekonomicky silných státech, ale i v zemích třetího světa.

Našli odpověď na nerudovské „Kam s ním?"

Prvotní myšlenka, která vedla k vývoji technologií TXB (Textile Board) vychází z nerudovské otázky „Kam s ním?“ V tomto případě nešlo o starou slámu ze slamníku, kterou řešil český spisovatel Jan Neruda, ale o tuny nepoužitelného oblečení, které po vytřídění na použitelné a dále nositelné ošacení musí Diakonie Broumov vyřešit. Ještě donedávna byla jedinou šancí skládka nebo spalovna, teď se ale slibně rýsuje řešení, které by mohlo pomoci vyřešit otázku textilního odpadu z velké části světa.

Na nedávné výstavě Novo Expo +inovace 2024, kterým ožily historické prostory novoměstského zámku, se velké pozornosti stovek návštěvníků těšila expozice představující inovátorskou možnost zpracování nepoužitelného textilu. Ten totiž v Broumově dokáží proměnit na pevné desky. A pozitivní reakce průkopníkům opakovaně potvrzují, že se vydali správnou cestou.

Přesný postup je firemním tajemstvím

První impuls spočíval ve snaze najít řešení, aby spousta již vytříděného textilního materiálu nekončila na skládce či ve spalovně. Jedná se o více druhový materiál, pro který až dosud nikdo neměl žádné další využití. „Jsme jedineční na světě v tom, že umíme zpracovat zimní bundy, které jsou tvořeny i z deseti materiálů a my je touto cestou umíme zrecyklovat," říká jednatel společnosti TXB Group Pavel Hendrichovský, a dodává, že si nechali tento technologický postup pochopitelně patentovat.

Nepotřebný textil umí zpracovat a do budoucna z něj mají vznikat stavební desky, které budou skutečnou alternativou k OSB deskám s mnohem lepší ekologickou stopou a zajímavějšími technickými parametry.

Přesný princip výroby je ale firemním tajemstvím, a tak přerod staré bundy ve stavební desku nastíní Pavel Hedrichovský jen v náznacích. „Bunda se musí nejprve rozdrtit a pak už dojde na námi patentované technologické postupy, jejichž výsledkem je tato deska," bere do ruky barevnou, asi dva centimetry silnou desku.

Designová řada je krásná, ale nákladná

Další možností využití je designová produkce TXB Art, v níž vznikají produkty, které mohou sloužit třeba jako jedinečná deska stolu, kryt motoru, zahradní nábytek, designové doplňky do domácnosti, originální grafika na zeď nebo neotřelý firemní logopanel. „Je to náš nejnovější a nejluxusnější produkt. Nadrcený textil zaléváme do do speciálních materiálů a různými typy povrchových úprav jsme schopni vyrobit třeba i takovéto krásné stoly," ukazuje technický ředitel projektu Jaroslav Dvořák na lesklou desku s bílo - modrým mramorováním. Její barevnost se dá variovat podle přání zákazníka. „To spektrum barev může být skutečně různorodé. Navíc povrch je odolný, protože používáme různé speciální nátěry," prozrazuje, čím dosáhnou kvalitní úpravy a neopakovatelného vzhledu. Technologie výroby designových desek se od výroby stavební desky liší svou náročností. „Používáme zde kvalitní a tím pádem i výrazně dražší materiály. Procesy tvrdnutí jsou dlouhé, je tam hodně následných výrobních a dokončovacích operací," říká Dvořák, že ruční práce zdvihá náklady na výrobu výsledného produktu. Rozdíl v ceně stavební a artové desky je ve vysokých násobcích - zatímco náklady na metr čtvereční stavební desky vyjdou srovnatelně s obdobnými materiály na trhu, tak deska designového stolu o něco menšího rozměru může vyjít až na 20 tisíc korun.

Na výrobní linku si ještě musí počkat

Zatím mají v Broumově limitované možnosti výroby. V současné době probíhá výběrové řízení na dodavatele linky, zhruba do roka se rozběhne velkoobjemová výroba. Financování probíhá za podpory Ministerstva životního prostředí a soukromého investora. „Máme přesnou představu, jak by to mělo fungovat," prozrazuje jednatel společnosti TXB Group, že linka bude v Broumově - hned u zdroje nepoužitelného šatstva, které přemění na konstrukční desky primárně určených do stavebních systémů. „Praktické využití může být třeba jako podlaha, konstrukční části stěn nebo stropy," dodává Pavel Hendrichovský, že využití polotovaru ze zhutněného textilu nabízí širokou škálu možností.

Chtěli by s novou technologií dobýt svět

Celý projekt vznikl ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci. „Pokračujeme v rozvoji a našim cílem je aby o to byl zájem na celém světě," prozradil ambiciózní vizi.

Budoucnost ale nevidí jenom v Evropě, která klade důraz na cirkulární ekonomiku, ale v hledáčku zájmu jsou i možnosti v lidnatějších a výrazně chudších zemích. „Na světě přibývá regionů, které jsou zatížené obrovským objemem dále nevyužitelného textilního odpadu. Ideální by bylo, aby se dále zpracovával přímo na místě na něco, co má další využití v té dané zemi a nedocházelo k dalšímu zbytečnému transportu," vidí technický ředitel Jaroslav Dvořák přínos i v eliminaci uhlíkové stopy.

Jak to funguje v Diakonii Broumov?

- Pokud odložíte nějaké nepotřebné ošacení do kontejneru s logem Diakonie Broumov, doputuje tento textil do Broumova, kde se na karuselové třídící lince roztřídí na jednotlivé sorty. To nejlepší zůstává v ČR a putuje do charitativních obchůdků z jejichž výnosů diakonie financuje svoz textilu z celé republiky (tady jde přibližně o 2 % ze svezeného materiálu)

- Další více než třetina se dá použít jako oblečení pro trhy a klienty, kde jsou nižší nároky – jde především o klienty azylových domů a podobných zařízení pro sociálně vyloučené občany a starší (nicméně zcela bezvadné) kusy ještě poslouží ve vybraných zemích Afriky

- Diakonie dále dodává zdarma deky do psích útulků – tedy zdarma je to pro útulky, diakonie s tím má poměrně velké náklady. Materiál musí svézt, roztřídit a pak dopravit do útulků.

- Další cca třetina materiálu obsahuje poškozené oblečení, které z ekonomických důvodů nemá smysl opravovat. Proto se jeho velká část používá jako surovina pro výrobu čistících hader, ale také například koberců a výplňového materiálu. Takže pokud máte auto, tak určitě máte i výrobek, který vznikl recyklací použitého oblečení – většina koberečků v automobilech vzniká totiž z použitého oblečení a to dokonce i u prémiových značek.

- Ať se však diakonie snaží sebevíc, zhruba 10 % textilu již není nositelná a s ohledem na to, že je složena z více komponent, není ani materiálově využitelná. Dosud tyto oděvy končily na skládce či ve spalovně. To představuje zátěž pro životní prostředí, ale i výraznou finanční zátěž pro diakonii. Náklady na skládkování přesahují částku 1,5 milionu korun za rok. Při snaze vyřešit ekologický i ekonomický problém vznikl nápad vyrábět z odpadního textilu výrobek, který by byl široce uplatnitelný, splňoval principy cirkulární ekonomiky a diakonii pomohl ekonomicky. No a to je začátek cesty k vývoji textilních desek Textile Board (TXB).