„Samozřejmě, že aktuální dění sledujeme s obavami,“ přiznává předseda družstva Pavel Hendrichovský. „Pokud by situace dospěla opět k uzavření hranic, ocitli bychom se ve stejné situaci jako na jaře. A to nás děsí, protože jsme neměli žádnou možnost vytvořit si nějaké finanční rezervy,“ říká Pavel Hendrichovský.

Vloni v druhé polovině března donutila kritická situace sociální družstvo, které samo pomáhá, hledat pomoc jinde. Vyhlásilo proto veřejnou sbírku, díky níž získalo alespoň část financí na zachování vývozu kontejnerů, kterých má Diakonie po republice kolem 850. „Jenom samotný svoz nás vyjde skoro na 500 tisíc měsíčně za naftu, vagóny a opravy aut,“ vypočítává a dodává, že Diakonie Broumov je vděčná za podporu mnoha měst, obcí a jednotlivců, kteří pomohli složitou dobu překlenout.

Vzájemné propojení družstva a jeho partnerů se promítlo i v nominaci na Firmového Oskara Český Goodwill, kam jsou nominovány firmy, kterých si lidé váží. „Ze zhruba 70 nominovaných firem jsme skončili na druhém místě v kategorii Partner a na čtvrtém místě v kategorii TOP 10, což nás velice podrželo a motivovalo v těžké době,“ potěšilo Pavla Hendrichovského.

Ve firmě se 120 zaměstnanci tvoří Poláci polovinu pracovní síly. Ti jsou zaměstnáni hlavně v třídírně, kde tvoří skoro 90 % pracovníků. Když na jaře po výpadku polských pracovníků chtěla Diakonie najít domácí náhradu, tak zájem nebyl skoro žádný. „Je to náročná práce a není ani nijak extra placená,“ je si vědom předseda družstva, že český pracovní trh je finančně náročnější než ten u našich severních sousedů. „Nejsme schopni platit jako ve firmách, které pracují třeba pro automobilový průmysl. Ozvali se pouze tři lidé, které jsme vzali.“

Pratuřátko se druhý den života nechalo klidně fotit.
FOTO: Překvapení v ptačím parku: Nebyla to srnka ale čerstvě narozený pratur

Aby trablů nebylo málo, tak Diakonii už několik měsíců sráží do kolen další nepříjemnost – v klidných dobách je zdrojem příjmů i 18 obchůdků a výdejních míst po celém Královéhradeckém kraji. Tyto „obchůdky“ jsou nyní pochopitelně zavřené. „Tam ta ztráta je velká. I když dostáváme kompenzace na zaměstnance, tak je to pro nás hodně složité,“ potvrzuje předseda Diakonie, kde měsíčně roztřídí kolem 500 tun materiálu, z čehož je za normálních podmínek 20 tun určeno právě do sítě prodejen. „To je ohromné množství, které nejsme schopni dlouhodobě skladovat a proto ho musíme posílat dál se ztrátou,“ uvádí, že použitelné zboží putuje jako pomoc do méně rozvinutých zemi Afriky. Tamní příjemci tak mají výhodu, že se k nim dostane lepší a kvalitnější zboží, které u nás momentálně prodávat.

Aktuálně ve firmě řeší otázku povinného testování. „Určitě to složité je, ale dodržení termínu bychom měli splnit,“ nepochybuje Pavel Hendrichovský. „Je to u nás asi stejně jako v jiných obdobně velkých firmách. Hledáme ekonomicky nejpřijatelnější způsob jak testování vyřešit v souladu s nastavenou legislativou,“ dodává Hendrichovský, který chce jít cestou objednání testovacího týmu. „To je pro nás nejednoduší varianta.“ Povinné testování akceptují i polští zaměstnanci, kteří jsou ze své domoviny zvyklí na jiná opatření. „Nemají s tím ale problém,“ uzavírá.