Podle slov provozovatele klubu Jozefa Burtnyka nebyl kromě zahajovací party za tu dobu ani jediný večer, kdy by nebyl problém s návštěvníky, kteří se mezi sebou pouštěli do potyček. „Jejich původci jsou jednoznačně Ukrajinci, a tak jsme si řekli, že už toho bylo dost, a rozhodli jsme se lidem s ukrajinským pasem zakázat vstup do podniku,“ říká urostlý Burtnyk.

„Na otvíračku to bylo super, to byla pohoda. Ale už druhý den dorazila parta osmi Ukrajinců a skončilo to melou. Perou se sice mezi sebou, ale jejich bitky odradí zákazníky, kteří se chtějí normálně pobavit na tanečním parketu,“ dodává Burtnyk.

Klientele, která chodí do klubu za zábavou, podle provozovatele takováto agrese vadí. „Lidé k nám přestávají chodit. Různě jsme se dozvídali, že to je právě kvůli Ukrajincům, že se jich bojí a odcházejí,“ připomíná s tím, že ukrajinské rvačky jsou hodně nekompromisní. „Šlapou po sobě, kopou do sebe, je to vždycky do krve. Pak se sice omlouvají, ale za týden to je to samé,“ dokládá, že se určitě nejedná o nějaké lehké pošťuchování. „A to nejde jen o chlapy, mezi sebou se perou i Ukrajinky, a to opravdu hodně,“ krčí rameny.

A tak to šlo víkend za víkendem, až provozovatelům klubu došla na začátku tohoto týdne trpělivost. Nařčení s rasismu či xenofobie ale důrazně odmítají. „Proti Ukrajincům samozřejmě nic nemáme, jen se mají chovat slušně. Ale pokud nám začnou demolovat dýdžejský pult, lozit po reproduktorech, rozbíjet stoly, tak už to je neúnosné a něco to naznačuje,“ vysvětluje Jozef Burtnyk, že když nepomohla červená pro konkrétní problémové jedince, rozhodl se pro plošný zákaz vstupu pro všechny Ukrajince.

Zveřejnění tohoto kroku na stránkách klubu vyvolalo bouřlivé diskuse - kritické i pochvalné. „Máme převážně kladné reakce. Ti, kdo neznají místní situaci, mi píšou, že jsme rasisti porušující diskriminační zákon. K tomu můžu jen říci, že rozhodně rasisté nejsme, pouze chceme hájit náš majetek. Nepřejeme si, aby nám ho tito lidé ničili. Chodí k nám i návštěvníci jiných národností - Poláci, Romové, Bulhaři - a nikdo z nich problém nedělá. Ale přijde partička Ukrajinců, na začátku pohoda, jsou kamarádi, ale za dvě hodiny se mezi sebou začnou řezat jak koně. Venku musíme vodou splachovat krev. Víte, jak to potom vypadá, když sem někdo jde?“ obhajuje Burtnyk rozhodnutí o plošné stopce pro držitele ukrajinského pasu, které zaujalo i Tomia Okamuru. „Plně chápu toto rozhodnutí,“ přišla podpora od předsedy SPD, podle jehož rétoriky se příchodem statisíců Ukrajinců zhoršila bezpečnostní i sociální situace u nás.

Prohlášení IMC MUSIC Clubu:

„Přátelé chtěli bychom Vás upozornit na skutečnost, kdy jsme zakázali vstup občanům UA do našeho hudebního klubu a podali veřejné prohlášení. Bohužel jsme byli nuceni to udělat plošně a pro všechny UA. Po několika upozorněních, zákazu vstupu i nadále se chovali nepřípustně. Jak jistě víte i Vám vadilo, když tito lidé tam byli a chovali se špatně podotýkáme mezi sebou. Neříkáme, že mezi nimi nejsou i slušní lidé to v žádném případě, ale bohužel s politováním musíme oznámit, že si trváme za svým. Jsme soukromý hudební klub a majitel má právo výhrad. Děkujeme za vaši přízeň."

Provozovatelé jsou připraveni i na variantu, že je někdo zažaluje za to, že svým rozhodnutím porušili zákon. „Samozřejmě i s touto možností počítáme a máme za sebou několik právníků. Ale já si rozhodně nemyslím, že bychom někoho diskriminovali. Jediní poškození jsme my a další návštěvníci, kteří se k nám bojí chodit. Proti Ukrajincům nic nemám, moje první žena byla Ukrajinka, ale pokud to je furt dokola podle stejného scénáře, tak zakázat jim vstup vidím jako jediné řešení. Nenechám si ničit svůj majetek,“ trvá si na svém.

„Ze začátku jsme se snažili omezit vstup pouze osobám, o kterých jsme z minulosti věděli, že vyvolávají konflikty. Zde bychom rádi podotkli, že se nejednalo jen o Ukrajince, ale i o známé problémové jedince. Poté jsme snížili maximální počet vpouštěných osob, zvýšili ostrahu, ale bohužel i nadále docházelo mezi Ukrajinci k pravidelným rvačkám a k ničení podniku. Nebyl jediný víkend, aby se neřešila nějaká potyčka. Celé to došlo až do fáze, kdy se k nám čeští občané i přes posílenou ochrannou službu začali bát chodit. A proto jsme byli nuceni učinit tyto preventivní kroky,“ uzavírá Jozefa Burtnyk.