Své o tom ví i Petr Možný, chalupář z osady Bučnice, ležící v půli cesty mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují. Když jednoho dne přijel na chalupu čekal ho nemilý pohled na zrytý trávník před chalupou. Má možnost domoci se nápravy nebo kompenzace za vzniklou škodu?

Přes koleje, přes silnici, obrátit louku a zpět do lesa

„Tudy vylezou z lesa, přejdou přes železniční koleje, přes silnici a tady mají vyšlapanou stezku přímo k nám na zahradu. A co dokážou vidíte sám," ukazuje na kompletně obrácenou velkou plochu jen pár metrů od chalupy. Vzhledem k tomu, že nemá pozemek celkově oplocený a přístup od les je pro divoká prasata celkem pohodlný i přes to, že musí překonat koleje a asfaltku, tak pohled na zoraný trávník pro něj nebyl premiérou. „Bylo to už několikrát od divočáků zorané, ale takhle velkou spoušť tu ještě neudělali," komentuje poslední důkladný nájezd štětináčů.

Na jaře a na podzim hledají pod zemí bílkoviny

„Jedná se o každoroční problematiku v některých částech náchodského okresu, kdy prasata působí škody na trvalých travních porostech - ať už to je louka nebo zahrada," je si vědom předseda Okresního mysliveckého spolku (OMS) Náchod Petr Urban. Ty škody vznikají ve dvou obdobích - na podzim a na jaře. Obě mají společnou skutečnost, že tito všežravci si potřebují období rostlinné potravy zpestřit. „Zvěř byla přes zimu v lese na rostlinné suché potravě a nyní potřebují bílkovinu. A nejjednodušší je pro ni jít do země. Podobný scénář se odehrává i na podzim, kdy prase po období v řepce a následně v kukuřici také potřebuje doplnit bílkoviny," popisuje Petr Urban praktiky divokých prasat, které nejsou žádnou zvláštností. „Ve Stárkově je fotbalové hřiště, jsou kolem něj domy a před dvěma lety bylo z jedné třetiny kompletně zryté," uvedl případ z městyse, kde starostuje.

Za škody způsobené zvěří jsou zodpovědní myslivci

Když ke zrytí pozemku dojde, tak se to v drtivé většině případů vyřeší dohodou s uživatelem, nájemcem nebo vlastníkem pozemků a vzniklá škoda se dá nějakým způsobem do původního stavu. „Myslivci jsou ze zákona zodpovědní za takto vzniklé škody a je potřeba je řešit. Například my ve Stárkově každé jaro zaplatíme traktor se smyky nebo travními bránami, pomocí kterých se rozrytá louka urovná," popisuje předseda náchodského OMS. Pakliže se obě strany nedohodnou na způsobu nápravy - a takové případy se počítají pouze na jednotky - tak mohou nastat zákonné povinnosti. „Pokud nedojde náhradě nebo nějakému smíru, tak o tom v krajním případě může rozhodovat i soud, který prostřednictvím soudních znalců stanoví výši škody," doplňuje předseda myslivců, který jako jednu z možných variant ochrany vidí v pachových ohradnících.

Jak odradit divočáky? Kombinací ohradníků

Pachové ohradníky ale nejsou všemocné. Zvěř na ně reaguje, a když je ucítí, tak odeběhne a znovu tam nepřijde. Vzhledem k tomu, že se objevují stále častěji, tak zvěř s nimi přijde poměrně častokrát do styku, zjistí, že to není pro ně hrozba a zvyknou si na ně. Proto se třeba podél cest začaly pachové kombinovat se zradidlovými ohradníky se zavěšenými fáborky, či pentlemi jejichž pohyb má pro zvěř odstrašující účinek. „A to funguje. Doporučoval bych těm, který podobný problém řeší, aby se spojili s předsedou nebo hospodářem místního mysliveckého spolku, kteří zajištění ohradníků mohou zařídit," doporučuje Petr Urban, a dodává, že uvést do pořádku takto rozrytou zahradu je podle jeho odhadu pro čtyři, pět lidí s hráběmi práce na hodinu. „Koupí na to travní semeno, osejí to a za půl roku nepoznáte, že tam něco bylo."