„Snažili jsme se pokrýt co největší oblast, takže jsme vyrazili do teritorií všech tří smeček v Javořích horách, Broumovských stěnách a Vraních horách u Adršpachu,“ říká koordinátor Vlčích hlídek Jan Koranda z Teplic nad Metují. Podle jeho odhadu by na Broumovsku mohlo žít ve třech smečkách kolem 25 vlků.

V sobotu hledání vlčích stop sice komplikovalo ranní sněžení, ale i tak v Javořích horách dobrovolníci objevili dvě jednostopní dráhy, u jedné byl i maximálně den starý trus. V neděli byli „stopaři“ ještě úspěšnější. „V okolí Adršpachu našli pozorovatelé stopy čtyř vlků a ve Vraních horách stopy dalších tří vlků. Máme i hlášení od myslivce o dvou vlcích z oblasti Stárkova,“ uvádí Jan Koranda s tím, že výsledky monitoringu se budou ještě dále vyhodnocovat. „Nemáme ještě všechny podklady od zbývajících účastníků mapování. Čekáme na informace od kolegů z Polska, jak dopadl monitoring ve Stolových horách,“ doplňuje expert na velké šelmy Hnutí Duha Miroslav Kutal, že stopování vlků mělo po dohodě přeshraniční charakter. „Šlo nám o to, aby se pokrylo co největší území.“

Ilustrační foto.
Mobilní odběrový tým začal pomáhat s testováním na Náchodsku

Ještě než vyrazili do lesů, tak si naplánovali zhruba 10 až 15 kilometrové trasy, aby pokryli velkou část teritoria a zároveň se trasy jednotlivých skupinek neprolínaly. „I když se zdá, že je hodně sněhu, tak to bylo celkem v pohodě. Nebylo ani potřeba používat sněžnice – ty jsme použil naposled před dvěma lety,“ dodává.

Když vlčí hlídka narazí na stopu, tak ji v první řadě vyfotografuje a přiloží k ní nejlépe metr, aby byla zdokumentována její velikost. „Zapíšeme si souřadnice stopy a vyhodnocujeme, jestli se nejedná třeba o stopu psa. Pokud je těch stop více, tak je to věrohodnější jako nález stop vlčí smečky,“ popisuje Koranda, který působí ve Vlčích hlídkách již od roku 2015, kdy se na Broumovsku objevili první vlci. Za těch několik let už mu stopování vlků přineslo nejednu zajímavou situaci. „Každý rok vlka potkám alespoň jednou. Někdy má člověk štěstí na příznivý vítr, kdy ho vlci neucítí. Jednou jsem byl v Broumovských stěnách dokonce svědkem toho, když vlk strhl mladého koloucha,“ popisuje, jak viděl ze vzdálenosti asi 30 metrů vlka v při lovu.

Hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček.
Hejtman Červíček: Hermetické uzavření Trutnovska bylo pro mě nepřijatelné řešení

Podle unikátního terénního monitoringu šelem na celém území České republiky se v roce 2020 nacházelo v České republice alespoň částečně dvaadvacet vlčích teritorií. Devatenáct z nich v pohraničních oblastech. „Letošní výsledky jednoznačně potvrzují trend v osidlování severních pohraničních hor, kde je jasný vliv populace, která vznikla na pomezí Polska a Německa,“ říká Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zodpovědný za genetický monitoring vlka.