Už žádné vlčí hody, Vlčí hlídky jsou pro hloupé týpky, co podporují zabíjení nevinných či Chraňme hmyz, vlky ne. S takovými transparenty přišli v pátek lidé na hřiště ve Vernéřovicích na Broumovsku, aby protestovali proti současné politice, která neumožňuje regulaci vlků. Právě Broumovsko patří mezi destinace v republice, kde se vlkům nebývale daří. Od roku 2015, kdy se tu po 250 letech objevil první pár této šelmy, se její populace za čtyři roky takřka zdesetinásobila. V současné době se jich tu prohání asi 15 včetně mláďat. Podle odhadů pak mají „broumovští“ vlci na svědomí smrt 300 domácích zvířat, hlavně ovcí. A místní se začínají bát i o sebe a své nejbližší.

„Když jsem přišel před čtyřmi lety do hospody a řekl jsem, že jsem viděl vlka, tak se na mě všichni dívali, že je to rarita. Dnes už tím nikoho neohromím,“ nechal se před zapálenou vatrou, která měla symbolizovat pradávného strážce proti šelmám, vernéřovický starosta Tomáš Havrlant. Ten se podepsal nejenom pod připravenou petici, ale i pod žalobu proti státu, kterou nyní řeší soudy. „Celá žaloba je precedentní, kdy se prostřednictvím justice snažíme nařídit státu, aby něco udělal a změnil svůj přístup. Zatím za sebou máme prvoinstanční soudy a čekáme na jednání u Nejvyššího soudu. Po něm by mohl následovat soud ústavní, který jediný může doporučit státu, aby podmínky změnil,“ nastínil účel žaloby Tomáš Havrlant a dodal, že tento právní krok má za cíl změnit současnou právní úpravu, která se týká absolutní ochrany vlka. „Ten však není kriticky ohrožený, ale stáda místních podnikatelů ano. A bojím se doby, kdy vlk zaútočí i na člověka. Kdo pak ponese vinu,“ uvedl vernéřovický starosta s tím, že jen na Broumovsku má za poslední léta každý vlk na svědomí přibližně 70 kusů zvěře. Jen v letošním roce mají vlci na svědomí několik kusů jehňat a telat. „Ale je to tím, že se letos začíná pást v pozdějším termínu. To hlavní období škod tak bude po vyhnání všech zvířat na pastvu,“ dodal Tomáš Havrlant.

(Ne)existující řešení

Pod vernéřovickou petici se podepsal i chovatel ovcí z Lachova Jan Šefc. Ten se s vlkem naposledy „tváří v tvář“ setkal ve středu večer na pastvině. „Chovám 1300 ovcí a k tomu dva tisíce jehňat. Vlci mi způsobují hlavně psychické problémy a likvidují mé podnikání,“ nechal se slyšet Jan Švec, kterému nejvíce vadí přístup některých ochránců přírody. "Mám si udělat opatření proti vlkům, ale ono vlastně žádné neexistuje. Pořád nám někdo nabízí peníze, že si máme za stoprocentní náhrady udělat opatření proti vlkům. A když se zeptám jaká, tak všichni odborníci mlčí. Veškerá se zatím totiž ukázala jako neúčinná,“ dodal chovatel, kterému v listopadu zakousli vlci 15 ovcí. „Kdyby šli jenom po žrádle, tak to možná oželím, ale oni vlétnou mezi stádo a kvůli deseti deka masa zakousnou třeba 50 kusů,“ dodal chovatel, který se obává doby, kdy mu vlci zcela zdecimují jeho dlouhá léta budované podnikání. „Jednou z variant, jak se vyhnout problémům s vlky je, že přestaneme chovat ovce a začneme s řepkou a kukuřicí. Ale je otázka, zda by to lidé, kteří sem jezdí za krásnou krajinou, uvítali,“ dodal Jan Šefc.

Smrt v přímém přenosu

Veskrze negativní zkušenosti s vlky má i farmář Vladimír Menčík ze Šonova, který se pastevectví spojeného s výrobou ovčích sýrů, jogurtů a nápojů věnuje už přes dvacet let. „S vlkem jsou vždy negativní zkušenosti. Máme dojné ovce. Když je na noc zavřeme, tak ráno nebude mléko. Naše ovce potřebují být co nejvíce venku, ale tam na ně číhají vlci,“ uvedl Vladimír Menčík, který v posledních letech nesčítal škody pouze ve stádech, ale i na těch, kteří je mají chránit. „Není to tak dávno, co nám vlci zardousili jednoho psa přímo u nás na dvoře. Vlci už nemají strach,“ uvedl muž, který by by byl rád, kdyby se konečně začali vlci regulovat. „Vlk, po kterém se nestřílí, vám vleze až do chalupy. Nejsem přítelem vystřílet všechny vlky, ale musíme mít možnost se bránit. Vlk nám nesmí chodit pár metrů od ovčína či obydlí. Kdo pak ponese zodpovědnost, až se něco stane člověku,“ dodal farmář. Pro větší regulaci je i vernéřovický starosta Tomáš Havrlant. Ten nabízí i řešení, která by nemusel stát život ani jednoho vlka: „Udělejme oblasti, kde budou mít absolutní ochranu a oblasti, kde se budou bát. Jakmile se po nich jednou vystřelí, tak vlci jsou chytří a přizpůsobí tomu chování. Dneska vědí, že pro ně člověk není nepřítel. Teď si vychováváme generaci vlků, kteří se nebojí lidí. Z lidí mají srandu. Bezkonfliktní soužití s vlkem zkrátka nejde.“