„Jsem český patriot a vážím si občanů, kteří v naší zemi žijí a pracují. Je mi smutno z toho, že netáhneme všichni za jeden provaz ve prospěch pospolitosti těch, kteří poctivě pracovali, či pracují, vychovávají děti a žijí své normální životy, tu s radostmi, jindy s problémy, jež neklidný současný svět přináší v čím dál větší míře,“ říká Tomáš Magnusek, kterého mimo jiné proslavily čtyři díly Bastardů či filmy Školní výlet, Kluci z hor, Jedlíci aneb Sto kilo lásky a mnohé další.
Senát PČR pokládá Tomáš Magnusek za velmi důležitou součást našeho ústavního systému s takřka třicetiletou tradicí, ale podle něho však zdaleka nevyužívá oproti minulým volebním obdobím své kontrolní role ve smyslu důsledné a podrobné diskuse nad zákony, které přicházejí z Poslanecké sněmovny PČR a jež také může poslancům vracet k přepracování.
„Byl jsem překvapený, když horní komora parlamentu odmítla projednávat novelu občanského zákoníku, která přišla schválená od poslanců. Je dobře, aby se Senát takto choval? Svědčí to buď o mimořádném lobbistickém tlaku, anebo rychlé názorové kapitulaci Senátu vůči vládní koalici. Cena jednotlivých senátorů je přece v jejich osobnosti, vlastním názoru, koneckonců proto je také lidé volí,“ zamýšlí se Tomáš Magnusek.
V Senátu by se rád věnoval posílení tématu sociální politiky a novele zákona o sociálních službách. „Konkrétně se chce věnovat například zvýšení prestiže sociálních pracovníků, potažmo pracovníků v sociálních službách, zaměření se na neformální pečující v domácím prostředí a v neposlední řadě propojení sociálně - zdravotního pomezí. Klíčová bude podle jeho názoru také reforma sociálních služeb a příspěvku na péči," podrobně popisuje koordinátorka Magnuskovy volební kampaně Helena Filipská.
Nahrává se anketa ...
A co sám o sobě říká Tomáš Magnusek?
Narodil jsem se 7. července 1984 v Náchodě. Ve městě, který je stále mým domovem. V dětství jsem si pořád hrál s různými figurkami a loutkami. Přál jsem si být učitelem a hercem. V roce 2002 jsem založil organizaci Společné cesty, která na Náchodsku dodnes zprostředkovává sociální službu osobní asistence. Vystudoval jsem Evangelickou Akademii a Univerzitu Jana Amose Komenského (obor speciální pedagogika) a na pár let jsem se stal učitelem. Během své učitelské působnosti jsem napsal tři knížky a podle jedné z nich jsem natočil svůj první film: Pamětnice. To rozjelo mojí filmařskou kariéru (ať byla na začátku jakákoliv, snažím se neustále posouvat). Zkrátka jsem si splnil sen. Od roku 2011 jsem předsedou Obce spisovatelů České republiky. Nekouřím, nepiju, neberu drogy, ale miluju jídlo. Zhubl jsem 75 kilo, ale zjistil jsem, že udržet si váhu je stejně těžké, jako samotné zhubnutí. A o tom všem je můj příběh.
Zdroj: https://tomasmagnusek.cz/