Přednáška představí archaické iónské kosmologie, které ztělesňují nejstarší kosmologické koncepce formulované v rámci antické filosofie.

V prvé řadě se přitom zaměří na jejich meteorologickou povahu. Zároveň ale poukáže k tomu, že pokud nebeská tělesa vznikala jako výpary vlhkosti země a moře, přičemž obíhala pouze nad Zemí, lze soudit, že se pod Zemí nenalézal žádný prostor. Země tak představovala spodní dimenzi celého univerza, které se prostíralo právě pouze mezi povrchem Země a nebem.

Přednáška následně upozorní, že prostor kolem celé Země začal být tematizován až s koncepcí kulové Země umístěné uprostřed sférického univerza. K této změně v rámci kosmologie patrně došlo v tzv. italské větvi filosofie, přičemž následně nalezlo vyústění u Platóna a zejména Aristotela. Samotná přednáška přitom bude upoutávkou na připravovanou knihu Mezi nebem a Zemí v nakladatelství Pavel Mervart.

PhDr. Radim Kočandrle Ph.D. je autorem mnoha nejen odborných textů, ale také napsal několik knih pro širokou veřejnost, které se věnují archaické filosofii. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a zabývá se ranými presokratiky. Přednáší na katedře filosofie Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.

V Polici nad Metují přednášel už v roce 2015 v rámci projektu „Všechny cesty vedou z Milétu“. Tenkrát se věnoval jednomu z nejzajímavějších filosofů archaického Řecka – Anaximandrovi z Milétu. Tentokrát se záběr přednášky rozšíří o další myslitele a geograficky se budeme přesouvat z území dnešního Řecka, přes Turecko k jižní Itálii (takže neopustíme území tzv. Velkého Řecka).