FOTO: "Minerálková" města v příhraničí spojuje Česko-polský lázeňský okruh

 Jak zaznělo v sobotu dopoledne při Zahájení lázeňské sezony v Malých lázních v Bělovsi, právě nedaleké polské lázně jsou dobrou inspirací, která by pomohla vlít živou vodu do žil snaze Náchodských vrátit městu lázeňský lesk.

Náchod, Hronov, Duszniky-Zdrój a Kudowa-Zdrój – to jsou dvě česká a dvě polská města, která od sebe dělí jen pár kilometrů. Nově se o víkendu stala členy lázeňské rodiny a jejich starostové společně slavnostně otevřeli Česko-polský lázeňský okruh. "Důležité je, že nás už nedělí hranice a stali jsme se jednou velkou rodinou, kterou spojuje lázeňství," připomněl náchodský starosta Jan Birke, že každé ze čtyř měst má svůj vlastní pramen.

Do Malých lázní v Bělovsi se lépe jezdí, chodí i parkuje

Ačkoli byl Náchod před mnoha desítkami let lídrem lázeňství v této oblasti, nyní je ve srovnání s nedalekými polskými lázněmi jen chudým příbuzným. A to hodlá město změnit. „Vrátit lázeňství do Náchoda je jeden z našich největších snů, které jsme si začali plnit. Podařila se nám neuvěřitelná věc, když jsme po 25 letech koupili velké lázně za řekou,“ připomněl Birke, že město vloni v listopadu koupilo za bezmála 40 milionů pozemek o rozloze dva a půl hektaru, na němž se zchátralé staré lázně nacházejí.

„Chceme ještě letos dokončit obnovu stávajícího parku. Vzniká projekt celého areálu včetně prvních pavilonů, které bychom měli začít stavět příští rok. Rovněž chceme pustit Idu – tu Idu, kterou všichni znáte a do konce roku tam poteče,“ zmínil starosta kyselku, která lázně v Bělovsi proslavila, a slíbil, že se Náchod i Hronov budou inspirovat a učit u našich severních sousedů, kde lázeňství vzkvéta.

Pronásledoval svou ex. Najal dva muže, kteří za pervitin nového partnera zkopali

Běloveským pramenům na začátku lázeňské sezony požehnal i náchodský děkan Zdeněk Kubeš. "Otevření Česko-polského lázeňského okruhu vnímám osobně v této rozjitřené době jako výrazné znamení, neboť je třeba hledat vše, co lidi a národy spojuje."

Zdárné ukončení projektu Aqua Mineralis Glacensis ocenila i starostka z nedalekých polských lázní Kudowa-Zdrój Aneta Potoczna, kterou Jan Birke nazval matkou lázeňské rodiny.

„Potýkali jsme se s různými problémy, které se nám podařilo překonat, a díky tomu tady dnes můžeme otevřít Česko-polský lázeňský okruh. Všechna čtyři města mají to štěstí, že leží na česko-polské hranici, a ještě větší štěstí mají v tom, že je spojuje přátelství,“ dodala starostka města, které díky projektu Aqua Mineralis Glacensis mohlo v lázeňském parku opravit opěrnou zeď mezi lázeňským jezírkem a potokem.

„Už ho napouštíme vodou, slétají se tam kachny a slibuji, že brzy se tam objeví i ryby, což je jedna z největších atrakcí pro děti,“ dodala starostka, která pozvala české návštěvníky, aby si přijeli užít lázeňskou atmosféru a nejezdili za hranice jen ke stojanům na čerpacích stanicích a nakupovat do obchodů či na tržnici.

Piotr Lewandovski, starosta polského  města Duszniki-Zdrój, připomněl, že lázeňské možnosti začaly být u našich sousedů naplno využívány až po vstupu do Evropské unie. „Příliš se u nás neinvestovalo, ale pak se nám díky prostředkům z Unie otevřely nové možnosti,“ pozval české návštěvníky do Dusznik, kde byla v rámci projektu zmodernizovaná Alej Fryderyka Chopina, která spojuje město s lázněmi.

OBRAZEM: Střední škola řemeslná v Jaroměři slavila 135 let své existence

Do rodiny lázeňských měst vstoupil slavnostním přestřižením pásky u rodného domku Aloise Jiráska i Hronov. Zde byl v rámci projektu zrevitalizován park Aloise Jiráska. Právě zde je prameník, z něhož pryští železitoalkalická kyselka charakteristického zápachu. „Věřím tomu, že peníze byly investovány správným směrem a přinese nám to kýžený efekt v podobě zvýšené turistické návštěvnosti – že ne všichni se poženou do Adršpašských skal, ale zastaví se i tady u nás a poznají, že všechna města mají co nabídnout,“ nepochybuje starosta Hronova Petr Koleta, že byť je Hronov ze všech čtyř lázeňských míst nejmenší, i tak má své kouzlo.