Kliknutím zvětšíteKdy se zrodila myšlenka na otevření muzea papírových modelů? Mělo modelářství v Polici nějakou tradici?
Myšlenka na otevření Muzea papírových modelů se objevila někdy na začátku 90. let v komunitě modelářů. Ale trvalo až do roku 2011, než objevili prostory a společně s nimi této myšlence nakloněného jejich majitele. Na samém začátku v Polici stáli dva pánové: modelář Ladislav Badalec z Velkých Svatoňovic a sběratel Jaroslav Škop z Police. Oba v té době spolupracovali s Muzeem stavebnice Merkur a díky tomu si stihli prohlédnout vedlejší nevyužívané prostory.
Dalším krokem bylo, že „do party“ přijali modeláře architekta Milana Weinera, který zpracoval dlouhodobou koncepci muzea a tu pak předložili pánové vedení Města Police nad Metují. No a potom se začalo bourat, opravovat, montovat a v květnu 2012 bylo muzeum otevřené.
Velice častá otázka je, proč zrovna v Polici…
Papírové modelářství tady nemělo žádnou tradici, takže - ač to možná bude znít hloupě - rozhodla náhoda a připravenost modelářské obce svatostánek papírových modelů otevřít.
Expozice se stále rozšiřuje. Jak vypadala před těmi deseti lety?
Při otevření byla expozice vlastně poloviční, oproti stávajícímu stavu, protože „zabydleno“ bylo jenom přízemí budovy. Koncepce počítala s rozšířením, ale byla tady otázka nákladů na úpravu prostorů bývalého internátu a učeben Zemědělské školy. Velkou roli v prvních letech existence Muzea sehrála bývalá ředitelka Martina Váňová. Ta takovou mravenčí prací v propagaci dokázala během několika mála let etablovat Muzeum, které se stalo nejen nedílnou součástí kultury v regionu, ale celkem suverénně se začlenilo mezi ostatní muzea v Čechách.
Když jsme před pěti lety nastoupil do muzea, měl jsem před sebou už částečně realizovaný plán na rozšíření expozice o část prvního patra, kde vznikl Sál architektury. A každý rok se trochu rozšiřujeme: V roce 2020 o Sál Richarda Vyškovského, v roce 2021 vznikla první část Expozice časopisu ABC a letos budeme realizovat její dokončení.
Pavel Frydrych
Kolik modelů návštěvníci mohou ve vitrínách vidět?
Aktuálně vystavujeme v expozici asi 1400 modelů. A další asi tisícovku modelů máme uloženou v depozitu. A k tomu je nutné přičíst dalších víc jak 5000 modelů letadel, které muzeum dostalo před dvěma lety darem.
Když se řekne papírový model, tak mnohým z čtenářům Deníku vytane na mysl legendární časopis ABC. Jsou zde i tyto modely?
Samozřejmě. „Ábíčko“ je v podstatě synonymem pro papírové modelářství. V prvních letech jsme se soustředili hlavně na šíři papírového světa – ukázat kousek od všeho: vojenskou techniku, auta, letadla, architekturu, postavy, lodě… a tohle už máme pokryté, takže se můžeme soustředit na další. V loňském roce jsme otevřeli Expozici časopisu ABC, kde prezentujeme autory, kteří s „ábíčkem“ spolupracovali či spolupracují. Letos expozici rozšíříme a pokusíme se udělat průřez již zmiňovanou šedesátiletou historií.
Takže ano, modely z „ábíčka“ tady jsou, a dokonce si troufnu tvrdit, že bez nich by nemohlo Muzeum fungovat a existovat.
Jaké kousky by si neměli nechat ujít?
Výběr toho nejzajímavějšího bude samozřejmě subjektivní. Ale třeba takto: nejstarší model, který máme v expozici, je model rodného domu Aloise Jiráska, který vydal nakladatel Bedřich Kočí v roce 1919. Nejvyšším modelem je model rakety Saturn 5 z mise Apollo 11, který měří neuvěřitelných téměř 2,5 metru. Je propracován do nejmenších detailů, včetně třeba 7 milimetrů velkých naklápěcích satelitů.
Expozice modelového světa z papíru, kterou zvelebuje její ředitel Pavel Frydrych, je jediná svého druhu a Police nad Metují se tak stala hlavním městem papírových modelů.
Krásným model, na který jsme pyšní, je malý žlutý model rakety Vostok 1. To je totiž první ryze papírový model, který vyšel v časopise ABC. Bylo to před prázdninami roku 1962. Takže letos je to 60 let od vydání prvního papírového modelu v „ábíčku“.
Mám rád minimodely. Se svou velikostí se vejdou do skořápky vlašského ořechu.
Mým osobně nejoblíbenějším modelem je Tatra 87 pánů Hanzelky a Zikmunda, ale to hlavně kvůli historii vozidla. A mám rád architekturu, takže „domečky“. Ale vybrat ten největší top bych asi neuměl.
Máte nějakou zpětnou vazbu, že by návštěva muzea někoho ovlivnila natolik, že by propadl lepení modelů?
Mám jeden takový příběh: před několika lety přijela do Police mladá, tehdy třináctiletá slečna Dorotka z Ostravy. A koupila si tady vystřihovánku japonských hradů. Maminka jí tehdy slíbila, že když je všechny slepí, pojednou do Japonska na dovolenou. A Dorotka nejen že slepila japonské hrady a užila si dovolenou v daleké Asii, ale modelařina jí chytla a začala se jí věnovat. Tři roky po japonských hradech slepila krásný model chrámu Taj Mahal z indické Agry. Vyhrála s ním ve své kategorii modelářskou soutěž v Ostravě a model nám pak do muzea zapůjčila.
Jak již jste zmiňoval získalo jako pozůstalost téměř 5500 modelů letadel, které jejich autor lepil přes půl století. Jaký je osud této sbírky? Je už nějak roztříděná, uvidí ji návštěvníci?
Tuhle neuvěřitelnou sbírku modelů letadel jsme dostali z pozůstalosti po panu Václavu Šnoblovi z Prahy. Podle seznamu je těch modelů 5469 a jsou to snad všechny létající stroje, na které si člověk vzpomene. Od dopravních letadel, přes civilní, vojenské, tryskové po raketoplány, rogala a dokonce je mezi nimi i model stroje, na kterém američtí astronauti zkoušeli přistání na Měsíci. V reálu tenhle stroj ve vzduchu vybouchl pár vteřin po tom, co se z něj Neil Armstrong katapultoval. A kromě toho je ve sbírce i spousta experimentálních strojů, které nikdy nešly do sériové výroby. Všechny modely jsou autorské, tzn. že nevyšly jako vystřihovánka a pan Šnobl je musel komplet celé vymyslet. Jako předloha mu často musela stačit fotografie v časopise nebo novinách.
Aktuálně máme roztříděné, zaevidované a opravené asi 3/4, necelých 4000 modelů. Na příští rok připravujeme projekt, v jehož rámci by měly vzniknout vitríny speciálně vyrobené pro prezentaci těchto letadel. Ale zda to dopadne v roce 2023 nebo někdy později záleží na tom, zda a případně kolik prostředků se nám podaří sehnat.
Desáté výročí je důvodem k oslavě - co připravujete a kdy se tak bude dít?
Oslavy 10. narozenin Muzea papírových modelů připravujeme na první víkend v červnu. Program je připravený tak, aby zaujal jak malé návštěvníky, tak i dospělé a samozřejmě i modeláře. Takže nás čekají dva koncerty. V pátek 3. června vystoupí kytaristka a zpěvačka Zuzana Dumková a před ní ještě Štěpán Přibyl s Pavlem Čermákem. A o den později začne koncertní večer Vladimír „Hendrix“ Kalvach a po něm přijde na řadu „živel z divadla Ypsilon“, zpěvačka a herečka Jana Šteflíčková. Obě dámy tady vystoupily už před pěti lety, takže nás napadlo je pozvat znovu.
Hlavním dnem pro modeláře bude sobota 4. června. Vernisáží otevřeme výstavu modelů Petra Knotka, který publikuje pod značkou PK Graphica. K tomu otevřeme i dokončenou Expozici časopisu ABC a budeme křtít publikaci, která mapuje autory spolupracující – ať už v minulosti nebo současnosti – s časopisem ABC. Těch jmen je víc jak 250!
Expozice modelového světa z papíru, kterou zvelebuje její ředitel Pavel Frydrych, je jediná svého druhu a Police nad Metují se tak stala hlavním městem papírových modelů.
A celé oslavy ukončí v neděli odpoledne vystoupení pro děti, kdy Muzeu přijede k narozeninám pogratulovat Kája a Bambuláček.
A kromě toho bude v parku před muzeem v pátek vystoupení skupiny historického šermu, v neděli pak bude parkem jezdit vláček, bude papírový ohňostroj, vystoupení kouzelníka Mr. Carlo a mnoho dalšího. Přesný program najdete na našich sociálních sítích.
Takže se nenudíme a je se na co těšit. Ale deset let je deset let. Na jednu stranu to uteklo strašně rychle a je to vlastně jenom chvilka, kdy se muzeum otevíralo; na druhou stranu je to už tak dávno…
Máte přehled kolik návštěvníků muzeem prošlo za deset let?
Přesné číslo neví nikdo. Ale nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že za deset let prošlo expozicí víc jak 100 tisíc návštěvníků.
A jak vypadá budoucnost Muzea papírových modelů?
Samozřejmě skvěle ? Ale vážně: Muzeum je skutečně etablovanou institucí v Čechách. Spolupracujeme třeba s Technickým muzeem v Brně, Národním muzeem, Náprstkovým muzeem a samozřejmě s Muzeem Náchodska. A velikou radost mám z toho, že se konečně podařilo domluvit užší spolupráci s Muzeem stavebnice Merkur, které je hned ve vedlejší budově. Tahle spolupráce je stále intenzivnější a prohlubuje se, takže v Polici vzniká skutečné centrum, kde se můžou návštěvníci poučit i pobavit, prohlédnout si úžasné modely z papíru i kovu, v těsném sousedství je kavárna a výstavní síň Zelený domeček. Takže budoucnost vážně vypadá skvěle.
27
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
