Slovo, se kterým se člověk v běžném životě příliš nepotká. "Je to americká technologie určená především k zatravňování svahů, která se za oceánem používá zhruba už desítky let," říká Petr Forejtek, a pohledem sleduje, jak hadice propojuje cisternu s vodou se speciálním strojem a plní jeho tříkubíkovou nádrž, kde se už za pár minut začne míchat speciální travní směs.

Tu pak čerpadlo žene do hadic, z nichž hydroosev pokryje vybraná místa zámeckého kopce zelenou hmotou. "Nahoře to má i dělo ze kterého se dá stříkat třeba při zatravňování okolo silnic. Právě svahy u dálnic jsou nejčastějším místem, kde se tato technologie používá," doplňuje na vysvětlenou Forejtek.

Co je hydroosev?

Je to proces mísení osiva, mulčovacího materiálu, fixátoru a dalších přísad s vodou ve správném poměru uvnitř nádrže. Po promíchání probíhá nástřik homogenní suspenzí na určené plochy. Mulčovací materiál a fixátor pomáhají držet půdu a osivo v požadovaném místě do doby, než tuto funkci převezme vlastní porost. Dále je minimalizováno spláchnutí osiva silnými dešti, ale i vysychání půdy a rostlin. Takto založený souvislý travní porost zpevňuje osévané plochy proti erozi, zabraňuje prašnosti, ale splňuje i funkci estetickou.

Podstata celého procesu spočívá v zahradnické alchymii, kdy je potřeba namíchat vhodnou směs mulčovacího materiálu, lepidel, přídavných látek a osiva. Tento koktejl se v podstatě přilepí na stráň a osivo tak zůstane zafixované a vyklíčí v požadovaném místě, na které se zeleně zbarvený koktejl nastříká. "Primárně to má protierozní efekt, který zabrání splavováním osiva při deštích," vysvětluje hlavní význam směsi, jejíž skladba se míchá podle prudkosti svahu.

V pondělí probíhal výsev pod západními terasami v lokalitě budoucího jabloňového sadu, o den později v lesním úseku, kde bude hrušňový sad a ve středu se hnědá země zazelenala nanášeným nástřikem v místech pod výběhem zámeckých medvědů.

"Jedná se zde o květnou louku. Směs bylinek, jetelů a travinek činí kolem 16 gramů na metr čtverečný a celková plocha, kterou jsme takto oseli je zhruba 11 tisíc metrů čtverečných," říká Petr Forejtek k nevšední zahradnické práci, která je díky použité technologii rovnoměrnější než by tomu bylo při ručním osevu.

"Druhově pestré směsi jsou poměrně drahé - zatímco běžná travní směs stojí 120 korun, tak zde se pohybujeme od 500 do 10 tisíc korun za kilogram. To jsou směsi z letniček a různých trvalek a bylin," dodal Petr Forejtek