Před několika dny se uskutečnil seminář na téma „Broumovské nástěnné malby od středověku do baroka".

Zúčastnili se ho takové osobnosti, jakými byl přední český historik umění Jan Royt z Ústavu dějin umění Univerzity Karlovy nebo Marcela Vondráčková z Národní galerie. „V rámci přednášek pana profesora Royta byla zdůrazněna mimořádnost středověkých fresek Klanění tří králů v areálu broumovského kláštera a fresky s námětem Posledního soudu na faře v Broumově," uvedl Jakub Děd z občanského sdružení Omnium, které seminář spolu s Římskokatolickou farností v Broumově a Národním památkovým ústavem v Josefově pořádalo.

Seminář se věnoval také průzkumu středověké fresky s námětem Posledního soudu, která se nachází v přízemních prostorách broumovské fary, na místě bývalé hřbitovní kaple a pozdější kůlny. Průzkum se před časem uskutečnil ojedinělou unikátní metodou 3D laserového skenování.

„Průzkum byl veden restaurátorem Petrem Gláserem a Zdeňkem Markem, specialistou na prostorovou digitalizaci a speciální metody dokumentace. V současné době vyvíjená metoda výše uvedenými odborníky zahrnuje kompletní dokumentaci metodou 3D laserového skenování a multisnímkové fotografie ve viditelném, ultrafialovém a infračerveném světle.  Unikátnost této vyvíjené metody spočívá především ve faktu, že je možné všechny provedené výstupy digitálně vrstvit na sebe a zároveň prohlížet každou z vrstev zvlášť," popsal Jakub Děd.

Tento projekt ověřovaný v praxi může napomoci k rozluštění celé řady detailů a technik, běžně neviditelných pro lidské oko. Navíc může usnadnit práci restaurátorů a historiků umění, protože vyhotovené snímky lze mnohonásobně přibližovat do posledních detailů. „Tato metoda by mohla napomoci detailnímu popsání a vyhodnocení této významné památky nejenom Broumovska,"  uvedl Petr Mach z Národního památkového ústavu v Josefově, který celý projekt koordinoval. Uvedený průzkum má být bezprostředně využit pro restaurátorské práce. Na obnově značně poškozené fresky, o které se sice vědělo, ale její význam a věk byl objeven až nedávno, už pilně pracuje dvojice restaurátorů.

Dle posudku Jana Royta z Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy je možné fresku datovat do let 1320-30. Z výtvarného hlediska je vynikající ukázkou kresebného stylu.  Že je v podzemí fary na zdi nějaká malba, to se vědělo, ale že je tak cenná a pochází pravděpodobně už z let 1320 až 1330, o tom neměl nikdo ani tušení, dokud farář neprotopil haldu dříví a nezačal se o fresku skrytou za ní zajímat.

Na zbytcích fresky Posledního soudu jsou vidět u Ježíše Krista podoby čtyř evangelistů. Kdo má podle broumovského faráře Martina Lanžiho bystré oko, ten nyní spatří i vousy Jana Křtitele. Naproti němu je pak Panna Marie. Freska zachycuje i deset panen, pět moudrých a pět pošetilých z Matoušova evangelia. Pět rozumných na fresce drží lampy. „Broumovské vyobrazení pěti pošetilých panen je naprostým unikátem. Na jejich ramenou jsou ďáblové a to se nikde jinde nevyskytuje," říká Lanži.

Nedávný seminář na téma nástěnných maleb zřejmě nebude jedinou takovou akcí. „Měl by být pouze prvním z řady dalších, které by měly přispět k důkladnému poznání neméně důležité stránky historie Broumovska, která dnes stojí ve stínu architektury otce a syna Dientzenhoferů,"  uvedl za organizátory Pavel Mach z Národního památkového ústavu.