Už méně známá je skutečnost, že „synové hor“ byli ve skutečnosti tři. „Tím třetím, který to všechno prožil a o život také málem přišel, byl Emerich Rath,“ připomíná ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec renesanční osobnost s neuvěřitelným záběrem sportovních a jiných aktivit.

Přestože v roce 1913 Evropou opravdu zmítal nacionalismus, tak spolupráci a kamarádství dvou Čechů a jednoho Němce tento předválečný závan nezpřetrhal. „Je to aktuální poselství i pro současnost,“ dodal Jan Luštinec, a připomněl okamžiky, které se v předjaří roku 1913 odehrály.

Emerich Rath – všestranný sportovec, olympionik, tramp-romantik, ale především čestný člověk, který v Broumově prožil své mládí i závěr života. Tak by se asi dal jen několika slovy charakterizovat člověk, jenž byl pravděpodobně prvním lyžařem na Broumovsku

„Právě Rath našel Bohumila Hanče ještě živého. Snažil se ho dotáhnout do Labské boudy, ale po 500 metrech ho odložil do závětří a spěchal do Labské boudy, tam sdělil, kde Hanč je, a zhroutil se vyčerpáním,“ připomíná nadlidský výkon Jan Luštinec, a dodává, že na tehdejší tragédií se podepsala nejen náhlá změna počasí, ale i podcenění situace. „Nebylo moc zkušeností s pořádáním takovýchto závodů a oni se domnívali, že na lyžích se hory staly bezpečnými.“

Emerich Rath (*5.11. 1883, na snímku vpravo právě s Hančem) se s rodiči přistěhoval do Broumova, když mu byly čtyři roky a právě zde získal celoživotní vášeň pro sport. Byl skutečným průkopníkem lyžování na Broumovsku. Vezmeme-li v úvahu, že první dvoje lyže do Čech dovezl hrabě Harrach z Norska v roce 1892, tak jen pouhé čtyři roky poté, už v Broumově mladý Emerich Rath lyžuje! Jeho celoživotní sportovní kariéru naplňují i olympijské hry v Londýně a ve Stockholmu, kde se účastnil maratonského běhu, jako horolezec vylezl mnoho alpských velikánů, hrál kopanou, hokej, ragby, tenis, zápasil, závodně boxoval a plaval, jezdil na kajaku, byl známý rychlobruslař, ale jeho největší sportovní láskou bylo lyžování.

ZA ČELENKU VE VÝLOZE ŠEL DO KRIMINÁLU

Po únoru 1948 přišel o svůj obchod a strávil i rok ve vězení. V obžalobě byl viněn z toho, že propagoval západní styl života a amerikanismus. To proto, že ve výloze svého obchodu měl vystaveny skautské a trampské odznaky, indiánskou čelenku a totem.

Za celý svůj život tento, abstinent, nekuřák a vegetarián, vybojoval přes 500 cen. Jeho životní příběh, kterému může svou neuvěřitelnou náplní konkurovat snad jen fiktivní Jára Cimrman se uzavřel v prosinci 1962 v broumovské nemocnici.