Kromě několika mála kusů červeného pískovce se kámen nedrolí a není zvětralý a jeho povrch i pojivo je až v překvapivě dobém stavu. Stopku v naplňovaní osudu takzvaného Hejtmánkovického mostu alespoň prozatím vystavila občanská iniciativa, jejíž petici volající po záchraně mostu podepsalo na pět set lidí.

Stav odhalených pískovců příjemně překvapil

Zatímco na mostě postaveného před více než dvěma sty lety na příjezdu do Broumova se míjí autobus s dodávkou, o pár metrů níže se pracuje. Most prochází odhalovacím obdobím, kdy pomalu mizí popraskaná povrchová vrstva, která zakrývá kamennou konstrukci a nedovoluje vyniknout řemeslné hodnotě stavby ze začátku 19. století. Druhým krokem odhalujícím bytelnost stavby bude stavebně technický průzkum, který prověří kvalitu pískovce hlouběji v mostu. „Pokud budou v pořádku pilíře a valené klenby, tak zbytek bude držet, to není problém," je optimista iniciátora petice na záchranu mostu Petr Bergmann, kterého potěšilo zastavení dalších kroků ve stavebním řízení, dokud nebudou známy výsledky stavebně-technického průzkumu.

Nejprve dali novému mostu zelenou, teď by rádi viděli původní most jako památku

V úterý 18. června se v sále broumovského Infocentra konala veřejná diskuse týkající se právě budoucnosti mostu. Zástupci památkářů, restaurátorů a Správy a údržby silnic přinesli své pohledy na celou záležitost. Stanovisko Národního památkového ústavu (NPÚ) přijel sdělit pracovník památkové péče Ondřej Bezděk.

Zatímco před dvěma lety dali památkáři projektu nového mostu zelenou, tak letos se začali zabývat žádostí o posouzení návrhu přiřknout mostu památkovou ochranu. „Momentálně se tedy mostem, jehož památkové hodnoty jsou samozřejmě nesporné, zabýváme znovu," připomněl Ondřej Bezděk, že se jedná o jeden z mála mostů s dvěma sochami světců. „Ten samotný typus se zde opakuje ještě v Meziměstí a v Jetřichově. Oba dva o své sochy dočasně přišli, ale měly by se na ně vracet. Byli bychom samozřejmě rádi pokud by byl Hejtmánkovický most prohlášen za kulturní památku, nicméně celý proces je z našeho pohledu podmíněn stavebně-technickým průzkumem. Pokud se ukáže, že most je v nějaké rozumné míře opravitelný, tak památková ochrana připadá v úvahu. Pokud by ale z diagnostiky vyšlo, že je opravdu v havarijním stavu a jediná šance na opravu by byla most rozebrat, jednotlivé kameny přezdít, tak by památkáři posvětili původně odsouhlasený projekt," připouští, že ani památkáři netrvají na zachraňování mostu za každou cenu.

Podrobný průzkum odhalí, skutečný stav mostu. A pak se uvidí

Z pozastavení přípravných prací neměl radost technický náměstek Údržby silnic Královéhradeckého kraje Jiří Koutník. „Je škoda, že s tím nikdo nepřišel dříve. Něco se tři, čtyři roky připravuje a teď začínáme v podstatě znovu. Kdybychom věděli, jaká to je hodnota pro Broumov, tak se to mohlo řešit od začátku," uvedl Koutník, že by by podobnému případu se dalo předejít tehdy, kdyby místní patrioti měli podobné historické památky v daných místech zmonitorované a včas na ně upozornili.

Podle Jiřího Koutníka je podle hlavní mostní prohlídky zařazen do pětky na sedmistupňové škále stavu mostů, kdy jednička je nejlepší a sedmička je havarijní stav. „Není to přímo havarijní most, ale také není v žádné extra kondici. Toto zařazení je ale hodně ovlivněné tím, že není vidět a je překrytý torkretovým pláštěm. Po diagnostice ale určitě budeme vědět více," dodává zástupce SÚS, že výstupy naměřených hodnot zkoumajících pevnost mostu by mohly být známé za měsíc a půl. „Pak s těmi čísly bude ještě pracovat statik, takže počítám, že tak za půl roku budeme vědět konkrétně, jaké jsou možnosti. Abychom mohli most rekonstruovat, tak je důležité jeho správné založení do pevného podkladu," říká Koutník, že dobré základy jsou alfou omegou každé stavby.

Přímo na místě přihlížela odkrývání torkretového překryvu vědecká pracovnice z katedry restaurování v Litomyšli Zuzana Auská. „Viděla jsem kámen, který byl překvapivě soudržný. Je potřeba dalších analýz, které by prokázaly, v jakém je skutečně stavu. Velký aspekt, který se bude v diagnostice řešit, bude množství vodorozpustných solí, který kámen s vysokou pravděpodobností bude obsahovat. Je otázka, jak vysoké množství to bude, jestli by šlo nějakým zásahem eliminovat. Z vizuální prohlídky kámen vypadá v relativně dobrém stavu, ale určitě nechci dělat závěry bez kompletní diagnózy," uvedla Zuzana Auská.

K možnostem záchrany klasicistního kamenného mostu se vyjádřil za fakultu restaurování pardubické univerzity Jakub Ďoubal. „Na základě prostudovaných podkladů je zřejmé, že se jedná o cennou památku. A zpracovaná stanoviska shromážděné podklady tuto skutečnost jednoznačně dokládají," říká Ďoubal, z jehož pohledu jsou zásadní dva momenty. „Stávající most nese sochařskou výzdobu v podobě pískovcových soch svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého, díla významného klasicistního sochaře Benedikta Herdena z roku 1819. Zásadní hodnotou jsou nejen sochy jako takové, ale také jejich umístění v rámci celé kompozice a jejich návaznost na historické kamenné konstrukce mostu. Zásadní proměna či ztráta těchto vazeb by znamenala nevratnou ztrátu, autenticity, památky a výrazně by devalvovala hodnotu sochařské výzdoby," varuje Ďoubal před „kacířskou" myšlenkou, že by se v případě zbourání mostu sochy vrátili na ten nově postavený.

I odborník na restaurování si je vědom, že zatím ještě nelze spekulovat o stavu kamenné konstrukce a kamenných kvádrů pod torkretovým pláštěm. „Nicméně pro jakékoliv rozhodnutí je nezbytné provést důkladný odborný průzkum stavu kamene pod překryvem. I v případě vážného narušení povrchu je většinou možné památku jako celek restaurovat, provést odstranění betonového překryvu, zpevnění narušených míst, případně lokální náhradu rozpadlých kamenů. Odstranění celého mostu a jeho náhradu za jinou konstrukci je extrémní varianta, které není podle našich informací dostatečně vyargumentované," podporuje jednoznačně snahy o záchranu mostu.

Stanovisko ke klasicistnímu mostu v Hejtmánkovicích od Rudolfa Khola, předsedy Společnosti ochránců památek ve východních Čechách

Mostní stavitelství je důležitou součástí našeho kulturního dědictví a dokladem řemeslné práce a technických dovedností v minulosti. Do současné doby se na našem území dochoval vzácný a pestrý soubor mostních konstrukcí. Máme zde např. mosty gotické, barokní, secesní nebo ocelové nýtované konstrukce z počátku 20. století. Položme si otázku, k čemu slouží most? K překonání vodního toku nebo údolí. I několik set let staré mosty slouží stále svému účelu, a to i přesto, že byly navržené pro úplně jiný způsob dopravy a pro jinou kapacitu. Prošly tak zatěžkávací zkouškou času, pokroku a obstály.

Nejinak tomu je i v případě kamenného dvouobloukového mostu v Hejtmánkovicích. Tento klasicistní most z tesaných pískovcových kvádrů se sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého slouží svému účelu již přes dvě stě let. A to i přesto, že je dnes využíván pro těžkou automobilovou dopravu. Stejně jako každá stavba po nějakém čase potřebuje i on údržbu a opravu a může pak svému účelu sloužit dále. Most je velice zajímavou technickou památkou. Navíc společně s mosty v Meziměstí (kulturní památka) a Jetřichově (opravován) tvoří do značné míry unikátní soubor tří typologicky a architektonicky podobných mostů ze stejného období v regionu Broumovska. I díky těmto historicky hodnotným stavbám a jejich péčí o ně se může dařit zachovat na Broumovsku ojedinělý charakter zdejšího kraje, kde se současnost potkává s minulostí.

Most nevykazuje známky špatného stavebně-technického stavu a pokud průzkum prokáže jeho dílčí poškození či poruchy, jedná se o řešitelný stav.